Přemýšlení, či úvaha??? Nevím

Denně zažíváme věci, kterým nerozumíme. Negativní myšlenky, že nejsme tak silní, jak jsme si mysleli, že jsme. Že nejsme tak dobří, jak by jsme chtěli být. Že jsme selhali. Pochybujem o sobě a pak pochybujem o druhých. Nevěříme si, a tak nevěříme druhým. Přestáváme mít rádi sebe a přestáváme mít rádi druhé. A hledáme útěchu v drogách, alkoholu, sociálních sítích, v penězích, v nahánění obdivu, v kritizování a řešení životů druhých včemkoliv jen, aby jsme se aspoň chvíli cítili dobře a nemuseli se podívat sami sobě do tváře. A udělat něco s tím svým životem. Tolik negativních emocí, pocitů, které kontrolujou naše názory, chování, náš pohled na život a na svět. Ztráty, zrady, bolest, trápení, nerozhodnost, nízké sebevědomí, strach, zlomené srdce, zklamání – jak přes všechno tohle být šťastný a věřit v sebe a lepší zítřky. Všichni chceme žít nejlépe jak umíme a být šťastní a dosahovat svých cílů o kterých sníme. Chceme mít přátele, kteří nás nezradí. Všichni chceme překonávat překážky. Tak co nám brání? Naše mysl...