Jak křehké jsou

Skořápky našich těl. To jsem viděla dnes ráno. Nepodivaš se pořádně na přechodu pro chodce a během zlomku vteřiny bojuješ o holý život. Jaký ale bude, pokud se probereš z umělého spánku? Hlavy máme zahlceny myšlenkami..na děti.. na partnery..na práci.. na milence..na splátky..Dnešní ranni nepozornost jednoho stála doteď jen zdravi, dalšího spoustu problémů se zákonem.. .Co bude se zraněným dál? To prinesou až další rána.. Asi ho neznam, ale celý den mne to nutí přemýšlet.. Umíme si skutečně život užívat? Nebo ho jen přežíváme??