Chrápání

Někoho chrápání asi silně irituje,někdo chrápe hodně a ví o tom,někdo o tom neví,někdo o tom ví jen z doslechu,někoho to trápí,někomu je to fuk.
Někdo se na to dívá jako na nemoc,někdo to zas dokáže přeslechnout.Asi to je i antierotické .o),ale chtěl bych tu vyprávět příhodu jedné známé,která už to nemohla zkousnout .o).

Přišla jednou takhle ráno do práce s monoklem a tak se kolegyně soucitně ptali copak se stalo?
Ale ani se neptejte,zas jsem se nevyspala.Večer jsme dokoukli televizi a šli si lehnout.Drahý začal řezat dříví asi po půl hodince.Nejdřív jsem si začala číst,ale oči se mi klížili a tak jsem zhasla a chtěla taky spát.No ani nebudu říkat kolikrát jsem mlaskala,ucpávala nos,strkala do něj.Po pěti,deseti minutách mě zase vzbudil rachot jak na pasece.
Asi ve tři ráno už jsem byla tak rozlícená,že už jsem si nebrala servítky.Asi po třech jemných šťouchancích jsem se neudržela a na hulváta jsem mu loktem flákla přes rypák...........
Drahý se vymrštil a posadil a rozhlížel se šokovaně kolem sebe,zatímco já jsem dělala,že tůze tvrdě spím.
Vstal a odešel do kuchyně.Asi se šel napít si říkám,tak rychle usni.
Pro změnu asi po půl hodince mě neprobudilo chrápání,ale trhnutí a facka.Teď jsem zas nechápala já.
Pochopila jsem to až když mi manžel řekl,že se oblékl,upravil,nasnídal a až na prázdné zastávce autobusu si při pohledu na hodinky uvědomil co ho vlastně probudilo .o)))
Takže dámy,opatrně na chrápání drahých poloviček