Předvánoční shon za mnou a čekalo nás vánoční posezení s kamarádkama. Už jsme se zas nějakou dobu neviděly a tak jsme byly natěšené, jak si dáme punč a projdeme si vánoční trhy a nakonec to courání zakončíme nad něčím dobrý k zakousnutí. Vše bylo jak má být, teda až na ten protívný vítr. Sedíme si v útulné restauraci, pojídáme ty prasárníčky a zapíjíme to pivem. Nálada výborná, spousta smíchu když v tom mi zmizel úsměv ze rtů a pokoušel se o mě infarkt. Tři páry ženských očí na mě nechápavě koukají a ja se držím za hlavu a nevím jestli se mám smát nebo brečet. Vyzvídají co se stalo.
" Holky já mám průser. Já neuklidila hračku z pod polštáře a dnes přijede dcera a jestli ji najde to zas bude keců. "
Následoval výbuch smíchu a první příval připomínek že jsem praštěná a nepoučitelná a dobře mi tak, když mám sklerozu. Zase se baví na můj účet, ale už jsem si zvykla, chechtám se s nima a vytahuji mobil, jako jestli mi to dítko nepíše, co našla v posteli. Čas letí, nastává loučení a já s obavou mířím domů. Vcházím do bytu a ještě než se vyzuju otevírám dveře do pokoje. Dcera se valí v nohách postele, dívá se na film a moje duše se zatetelí, že nic nenašla. Zdravíme se a povídáme. Prohlašuje, že půjde do sprchy a pak že si pustíme film a budem společně koukat.
Říkám si super, zapadne do koupelny a já to musím rychle uklidit. Všechno bude v pohodě. Jdu vařit čaj a ona do koupelny. Jenže za chviličku je zpět a povídá mi : " Maminko ! Mimochodem něco sis nechala pod mým polštářem. "
Jsem v ten moment snad přestala i dýchat a pak se zacčala smát. Vyslechla jsem si přednášku o tom, že sice je dospělá a říkáme si skoro vše, ale že opravdu úplně všechno vědět nemusí. A že nechce vědět, co se děje v " její " posteli když . neni doma. Jsem ji musela vysvětlit, že postel je moje a ona může být ráda že ji tam pustím, když přenechala celý pokoj bratrovi.
Nakonec prohlásila, že už mě dýl nechtěla trápit, že by mi to klidně mohla nechat vyžrat víc. Bavila se tím jak se červenám a prej, když mám sklerozu, měla bych se jít lečit. Takže nad tím budu muset popřemýšlet a asi navštívit odborníka.
A Vám všem přeji klidné svátky vánoční a hlavně s úsměvem :)