Z deníčku hotelového zoufalce

Tak už třetí den trávíme rodinnou dovolenou ve strašný řiti, kde to za poslední 2 dny nasypalo 50 čísel, je vidět tak na 30m a silnici to už kompletně zafoukalo, takže čekáme na frézu, aby sem mohli další zoufalci přijet a jiní nás zase opustit (reálně uvažuji o tom, že hodím flintu do žita taky). Naštěstí jsme ubytovaní v zařízení které je na toto zjevně připravené a snaží se hosty všemožně dostat z pocitu vězňů do pozice radostně dovolenkujících v Tyrolských Alpách, což se projevilo i tím, že v pátek večer začali rozlévat i Schnaps. Abychom to uvedli do toho správně hororového kontextu, tak moje choť má jahodový týden, moje děti se neskutečně nudí a v noci si naší ložnici pletou se zimovištěm zimních medvědů, protože se jim v jejich pokojíčku nelíbí, protože tam mají údajně slabou Wifi a protože s nám je to lepší. Akorát tatínek, když se mu vyhýbají pracovní povinnosti řeší jiný problém. Prostě mu hučí v kládě způsobem, že už pomalu neslyší vůbec nic a k tomu ani nic nevidí, jak se mu krví podlívají oční bulvy. No a tak si začínám hledat socializační zábavy, aby mi z toho nepraskla žilka. Přesvědčovat choť, že mám jistý problém jsme si během periody odvykli, protože mě úplně stejně může do hajzlu poslat kdokoliv z baráku s tím, že míru pravděpodobnosti ještě narozdíl od ženy neznám. Tak trávím volný čas na hotelovém baru, v bazénu s děckama a wellnesu, už jsem hrál 3x šachy s nějakým divným rakouským týpkem a 2x zabředl do hovoru se skupinou skejťáků ve věku hluboko pod 25, ale naše vnímání světa je tak rozdílné, že jsem z toho couval jak francouzský tank. Víte, ono je to úplně jiné, když přijdete rozdováděný ze sjezdovky a rovnou zajdete do sauny se vyhřát před večeří, abyste pak usnul jak hlídač v kukani a neřešil hovadiny. Když už jste ve wellnesu podruhé za den a pokaždé doufáte, že už konečně narazíte na nějaký koketovatelný materiál, tak se Vám to hodně rychle zají a doufáte, že už snad zítra bude tak, aby šlo aspoň zajít do Fissu do restaurace, nebo na místní apres ski, nebo jak to zatím nevypadá se dalo zalyžovat a aspoň se trochu zmlátit tak, aby ty Vaše choutky povolily. Takže si to přesumírujme: Partička holandských snowborďáku nebrat, asi tak 5 naprosto inertních párů, rovněž nebrat, Rusky z baru mi už naznačily, že jejich sponzoři rovněž nemají pochopení pro větší počet samečků než je 1. Pár maminka dcera se zdá natolik polapený do svých vlastních potíží, že nemá smysl jim to dále komplikovat a tak nám tu zbývá pouze nějaká nepochopitelná skupina mixu všehodruhu asi nějaká korporátní skupina na výjezdu, kterou se ujmu po snídaní zkoumat, protože dnes se podle všeho ještě lyžovat nebude.. Podle složení nemám absolutně šajnu, co je to zač, protože se mezi sebou baví německy, někteří anglicky, ale už jsem zaslechl i polštinu. A kde se mluví polsky, tam bývá občas prdel..