Svobodný sráči

Proč jsou lidi takoví sráči?
Proč chtěli, chtějí a budou chtít svobodu, když svobodně žít neumí?
Neumí se ani svobodně vyjádřit?
Co lidi svazuje?
Tyhle a další otázky mě napadají dnes a denně, k sepsání týhle sračky mě ale vyprovokoval jeden kolega, který si přečetl jeden můj komentář na FB a zaslal mi soukromou zprávu, kde mě chválí co jsem napsal a že si to taky myslí. Tak mu říkám, proč to tam nenapíšeš? On odvětil, že je to zbytečný, že už to bylo řečeno...
Není to poprvé, co se mi něco podobného přihodilo,resp. Stává se mi to dnes a denně.
Ať už na FB, nebo v reálném světě. Něco řeknu, nebo napíšu... Já prostě někdy musím, kdybych to neudělal, explodoval bych...a čekám, že se ke mě alespoň někdo připojí, protože mi to připadá, že podobnou věc by si mohl myslet ještě někdo, že nejsem úplnej exot...a ono nic...ticho, pusto, prázdno... odcházím... přemýšlím, přehodnocuju svůj názor, začínám o něm, o sobě pochybovat...
A pak, náhle přijde jeden, druhej,třetí, ti na které jsem se před chvílí tázavě díval a oni nic......a říká hele tos řekl dobře, nebo napsal dobře... důležitý je, aby to říkal někde bokem, aby ho někdo neviděl...v tu chvíli by se ve mě krve nedořezal a říkám jen odevzdaně, drž hubu.
Jako fakt, to je přesně jako v tom okresním přeboru, jak říká ten trenér, teď už drž hubu, měls šanci, prosrals jí... jenže já nejsem trenér a nejsme v okresním přeboru...
Lidi kurva, co je s vama?