chtěl bych být s tou, s kterou je mi dobře v malém cizím pokoji s velkou postelí. Jen ztlumená televize by to všechno osvětlovala. chtěl bych mít před sebou celou noc. Jen já a ona, teď a tady, všechno, celý zbytek světa za zavřenými dveřmi by přestal existovat. miloval bych jí a ona mě....pro radost...dlouho, co nejdýl to bude možné.... a bylo by toho hodně dovoleno, tak moc by se nám to líbilo... a po milování žízeň a hlad a možná čůrání, jen to by nás vyhnalo z postele a nazí jeden před druhým. Pozoroval bych jí, usmíval se a ona by se smála a trochu styděla.... ty šmíráku jeden, by mi se smíchem říkala... zpátky pak v posteli držel bych jí v objetí. A nechtěl bych spát, nechtěl bych ztratit jedinou minutu s ní. Komentoval bych raději to co by zrovna běželo v televizi a ona by se tomu mýmu plácání smála a já bych jí tisknul k sobě.. semtam bych jí líbnul a pohladil a sáhnul na ta místa co je má tak citlivý....a opět se s ní miloval, protože teď by to zase šlo.... Chtěla by to stejně jako já... protože v tuhle chvíli jen já, ona a nic jiného... do rozbřesku už moc času nezbývá a dveře se brzo otevřou.
tak tohle bych chtěl.... ještě zažít.... iluzi lásky...