Páteční zoufalec.

17.1.2020 12:13 · 1 107 zhlédnutí Bonobo_Chimp

Poslední dva dny jsou v jednom tahu. Asistentka si vybírá dovolenou, na kterou jak se dalo předpokládat odjela sama bez svého milého, který jí poslal k vodě. Už dneska psala, jak se máme a že se už těší na nás do práce, protože je tam trošku sama a nějak jí to neba. No tak jsem jí poradil, ať zajde večer na nějakou zábavu a někoho si tam narazí. Předpoklady k tomu má. Toho jejího Jindru bych nakopal do zadnice, protože s ní nevydržel ani čtvrt roku. Taková milá a hodná ženská. No a jaký má teď nadržený kecy.. No hrůza. Já na tom nejsem o nic líp. Manželka si svých pár čísel už vybrala, začne nám co nevidět zase perioda, takže budu muset zalovit. Jsem jak na jehlách.. Včera jsme měli rodičovské schůzky. Samozřejmě nestíhačka, tak jsem tam jel v pracovním. Mno většina mamin nic moc.. Úplně na rovinu.. Přesto mám zážitky. Jedna žirafka.. No ta mohla mít tak 187cm, ale tvářila se, jak kdyby sežrala citron.. Ale prcat by se to dalo. No a pak jedna mamina, co si sedla naproti mě, sice taková menší, ale sympaťanda.. No, oči ze mě nemohla spustit, pořád se tak pěkně usmívala a kolínka od sebe necudně dávala a neustále mi pokukovala po rozkroku - a to já si zase všimnu.. Obzvláště, když tam ty oči zapomenete, dámy.. Tak jsem si říkal.. Co tam asi tak vidí.. No pochopil jsem záhy.. Moje pracovní, montážní kalhoty dosluhují a i přes ripstop se již prošoupaly na mé včerejší rudé trenky.. Asi to byl zajímavý pohled. Schůzky trvaly cca 20 minut, naše děti nezlobí, učí se dobře a nazdar. Když jsme se podepisovali na učasti, octli jsme se nějak blíž a já se zeptal, že na mě koukala, jak kdyby mi ty kalhoty chtěla zašít. Trošku zrospačitěla a řekla, tak se někdy s vaší dcerkou stavte, a znovu se usmála kulišáckým úsměvem. Na tom jsem neměl co říct. Další den, jsem musel než vyrazím do terénu počkat na sekretářku jednoho našeho odběratele, protože ještě před rozjetím výroby jsme dodali pár vzorků pro testování a promptní nasazení. Přijela vcelku zachovalá padesátnice a voněla, jak lán provensálských levandulí. Když se vůně sejdou, zavřu oči a mozek mě přenese, kam chci. Chtěl jsem vědět co je zač, tak jsem ji podal ruku, byla teplá, měkká s vřelým stiskem. Příjemné.. Předal jsem fakturu, zboží, rozloučil se a vrhl do pracovních starostí.
Mám před sebou víkend, tak to bude třeba stát za to.. Lovu zdar!