jméno

8.2.2011 02:34 · 792 zhlédnutí nadoba

Je něco co je nám věrné celý život, pokud to sami neodvrhneme , zůstává při nás od nejútlejšího dětství až do posledního skonu a záleží jen na člověku, jestli i potom tady zůstane s těmi, které jsme opustili. Každý jej u porodu dostane a pak jej tvoří a dává mu velikost a tvar. Je to naše jméno, s někým si rodiče či osud zahrají zvláštní ruletu a jako dítě jsem z toho měl srandu, ale postupem času jsem pochopil, že to není sranda, že to je normální život a jen mé či chcete li naše dětské předsudky.
Na škole jsme měli učitelku a jmenovala se Narcis, což jí u třídy plné puberťáků samozřejmě nepřidalo. Traduje se v mém rodišti, že tam se skutečně rodiče synkovi pomstili a tak Tulipánovi dali taktéž jméno Narcis, takže Narcis Tulipán, jeho dětství muselo být příšerné.
Moje maminka., kterou velmi miluji, se mi kdysi svěřila. Ona velmi sečtělá již z mladých let milovala Lva Nikolaje Tolstého a jako dívka si přála, aby její syn nesl jméno Lev. Naštěstí ji to přešlo dříve, než si vzala mého tatínka. Otec má příjmení z hmyzí říše takže Lev ……. doplň si cokoli co má průsvitná křídla.
Následně jsem, asi jako každý měl několik přezdívek, ale jedna mne docela zlobila. V práci mi začali, dle známé postavičky večerníčku, které jsem nemálo podoben, říkat Hugo. Ano vypadám tak trošku jako sněžný muž . Vím již, že čím více se dloube do hov.. tím více smrdí a tak jsem v sobě dusil nelibost a snášel své nové jméno. Chodil jsem s Hugem do práce i z práce, na fotbal na hokej a sžívali jsme se a sžívali jsme se dlouho, ale povedlo se nám to. Jednou se mi stalo, že jsme byli představeni s člověkem, který o mě již hodně slyšel a při představování mi nechtěl věřit, že se nejmenuji Hugo.
Prostě mi časem došlo, že je úplně jedno jaké jméno dostaneme, je důležité jaké tomu jménu uděláme jméno. Dnes jsem na Huga hrdý, i když své skutečné jméno mám moc rád. Jak se říká v jedné písni „vždyť jméno může mužům sílu dát“
A tak dnes vím, že i kdybych se jmenoval Lev, snažil bych se moc, aby se Lev za mne jako za člověka nemusel stydět. Mějte krásný den J.Hugo.M
P.S. a když jsem u těch jmen tenhle znáte:
Kuzma Kuzmič ovdověl a po nějaké době potkal Popa a ten se jej ptá „jak je Kuzmo Kuzmiči?“ „Ale, stýská se mi Pope popiči“