Počítání oveček

Musím říct, že s usínáním i se spaním zatím nemám problém ani když musím v noci vstát, tak se vrátím do postele a spím dál.

Před pár dny jsem ale opravdu nemohl zabrat. Převaloval jsem se sem tam a manželka, která to má naopak, tak ten den zrovna spokojeně a lehce nahlas spala. Je to s podivem, že jsem usnout nemohl, jelikož její hlasité spaní je pro mě jako líbezná hudba při které spokojeně usínám.

A tak jsem si řekl, že zkusím počítat ovečky. Ježíš, to je ale blbost, vždyť to jsem nedělal ani jako malej kluk. A došlo mi proč nemohu usnout. Prostě mi stoupnul, myslím testosteron. A ta, která by s tím měla něco udělat si tady spokojeně spinká.

A tak jsem začal vzpomínat a počítat, ale ne ovečky, ale děvčata a ženy, které o mě v minulosti usilovaly. Alespoň si to podle, dnes již pochopitelných indícijí, myslím a které jsem z nepochopitelných důvodů odmítl, tedy spíš lépe řečeno, jsem nereflektoval na signály. Ale ne proto, že bych je nechtěl nebo že by se mi nelíbily, ale prostě jen proto, že to mám v sobě nějak divně nastavené.

Pro mě je nějak málo když vysílá protějšek, pro někoho pochopitelné, signály, že má zájem. S trochou nadsázky by se dalo říct, že na to skoro potřebuji smlouvu aby byla jistota, že z toho nebude dělat dotyčná později problém kdyby to tak nebylo. A tak ty ženy, které si o to více méně řekly, teď tápu co napsat. Měli štěstí? To je ale blbost, takové štěstí, zase já asi nejsem. Prostě s těmi to dopadlo.

A tak jsem došel postupným vzpomínáním a počítáním k číslu 20 a potom jsem asi usnul, protože když jsem se ráno probudil a uvědomil jsem si jak jsem usnul, tak jsem ještě přidal dvě.

Dnes s odstupem času si říkám jak jsem byl ,,blbej?", že jsem do toho nešel a ta děvčata odmítal, když to mojí manželku už dnes nebaví tak na to mohu už jen vzpomínat, protože to už je pryč a už se to nevrátí.