Nedělní chvilka poezie 2

Ze života amatéra

Když jsem na tyto stránky v pubertě zavítal,
doufal jsem, že se seznámím se slečinkou,
s pár holkama jsem si tu aspoň povídal a vždy to ukončila rychlou pusinkou.

Začal jsem přidávat fotky,
abych nějakou ohromil,
ale nepřicházely žádné lichotky a já se tím vlastně ochromyl.

Do dvaceti mě to hrozně štvalo a zkušenosti sbíral u šlapky,
během toho se ve mě dost pralo,
že v mé peněžence měla drápky.
Do času soulože počítala i sprchu,
nehezky vzpomínám na tuto mrchu.

Čas plynul dál a já pochopil místní ženy,
že nemohou vyhovět tomu náporu chlapů,
a to i když jsou pár dnů nadrženy a na obličeji mají tunu mejkapů.

Hledání živé holky jsem proto zanechal a vyzkoušel to s jedním místním mužem,
ale řádný výběr jsem velmi zanedbal a raději si s tím příště sám pomůžem.

A tak jsem začal psát aspoň povídky,
do kterých jsem se mnohdy vcítil,
a začaly mi chodit pobídky,
zda nezkusit něco, v čem bych se necítil.

Dělalo mi velkou radost
a vlastně stále dělá,
že tu svou nadrženou mladost,
dám do fake dívky, co je smělá.

Pokročil jsem dál a zkusil to s blogy,
jenže na ty nejpíš nemám vůbec vlohy,
čtenáři si mysleli, že beru nějaké drogy a jestli mi někdo nenasadil parohy.
Navíc se našly místní čtenářky,
co i hodně přidávají příspěvky,
nehezky mi komentovaly mé nářky a mé hrdinky měly za děvky.

A pak jsem zkusil něco nového,
zkusil jsem napsat básničku,
asi je chyba u materiálu genového,
protože jsem naštval kde jakou dámičku.

Tak jsem přišel k současnému stavu,
nastíním vám svou aktuální představu.
Když budu mít dost fantazie, budu i nadále,
své praštěné povídky sem dávat, třeba o anále.

Ještě možná, zajímá vás, jak to teďka mám,
jasně že sám žiju si, vždyť pořád zkoumám,
jak sbalit tu krásnou dívku, co v práci potkávám,
když neholduji ani chlastu a ani kávám.

A tak chodím, nejspíš trapně, očumovat holčiny,
co chodí na místní nuda pláže ukazovat vrchoviny,
o kterých se mi pak tajně v noci zdává,
jak si to s nimi můj pták rozdává.

A protože básní se dnes žádná holka nesbalí,
budu vás tu otravovat nářky, jak jsem neznalý,
naštěstí mě mé hormony zatím ještě nevzňaly a na oslavy mě přátelé projistotu nezvaly.
Jsem však vklidu, oni spolu beztak nikdy nespali,
to by jistě na Facebooku velmi rychle napsali.
Hlavní je, že život místní muži ještě nezvdali a tak můžete číst ty kecy, a to jste ještě nežrali.