Blogerkou snadno a rychle :)

Tak teda jo – dneska dáme odlehčenej a vysvětlující blog třebas - dost lidí se různě ptá, proč jsem tady začala psát zrovna blogy … A vlastně nejen to, píšu teda i povídky, ale to můžeme probrat jindy tady zase – to proč …

Ono mě to vlastně bralo už jednou mimo tenhle web … Bývala jsem fanatik do líčení a módy, nudila jsem se – tak jsem měla webovky a blog, YT, Ígéčko i FCB zaměřený na tohle všechno … Jenže ouha – s tím chce začít jako teenager, ne jako velká holka už …

To se pak jednoho rána vzbudíš a vidíš prdlajs, jen pomačkanej obličej holky „lehce nad 20-cet“ haha … Zjistíš, že bez brejlí se nenamaluješ ani u osminásobně zvětšujícího zrcadla … Čočky nesneseš … Pak vzniká silně nalíčenej klaun, místo super linky na oku tlustá přerušovaná lajna jak na fotbalovým hřišti … Hele ono i to oko je tak nějak jiný no … Do hajzlu … Ty jsi stará … Natož na tohle ...

Vyprdneš se proto na to, necháš teda zvítězit v týhle oblasti Petru „Lavlyhérovou“ – ta si věk a vzhled starýho klauna nepřipouští jako Ty ... Smázneš z YT videa, IG si necháš jen civilní, to samý FCB. Webovky a blog necháš viset ve virtuálnu jako odkaz budoucím generacím …

No a co teď? Rok, dva, tři máš jiný starosti …

Pak se nějak vrátíš do života a jeden opičák Tě zavede sem … Ty vado – to je pro Tebe ta pravá realizace … Máš svůj první nick, jen foto galerky … psavost Tě ještě nebere, jen se rozhlížíš … Koukáš jako sůva na to, co se tu děje … Zabloudíš na blogy – jsou fajn, povídky taky … Potkáš se s pár lidma … Začne Tě prudit první „stalker“, co jsi ho poznala osobně … Dokola a dokola pokaždý z jinýho profilu ...Tak si uděláš jinej …

A je tu @stonygirl … jsi tu Ty … Naplno … A proč by ne … Život se má užívat … Takže …

Jenže ono se Ti nějak časem a událostma něco „přehodí“ v hlavě … nehledáš jen únikovej technickej sex jako dřív – hledáš něco jinýho … Jsi jiná, musíš bejt, zažila jsi ztráty – jak v citový oblasti, v životě, tak po materiální stránce … Proto jsi volná a jiná …

První Tě teda napadne psát jako relax povídky … Hokus, pokus … Pár dní po narozeninách, který stály fakt za hovno, když to řekneme naplno … A hele, ono to jde, někdo to čte, čumíš kolik lidí … Píšeš je do povídek, ale nemáš proklik, tak je dáš současně i do blogu, aby byly vidět na Tvým profilu ...

Tak zkusíš i ten blog, je 14.6.2019 16:05 – ten admini schvalují rychleji a méně komplikovaně … Rovnou, bez psaní nanečisto a tak je to vždycky, nikdy není psanej dopředu … Něco Tě „cinkne“ do nosu, sepíšeš, pošleš - do 3 minut je to venku … Hele, Ty jsi blogerka zase už teda … A bez nutnosti namalovat si oči na žluto, když je to ten trend …

Máš tu zábavu a relax …

Uvidíme, jak dlouho to zase půjde … Člověk se mění a vyvíjí … Stejně tak témata, frekvence psaní …

Třebas teď je méně blogů, jsem zaměřená na povídky, zkouším shrnout pár zážitků do minisérie, v hlavě mám další samostatný povídky včetně další - tvrdší minisérie …

Ani jedno nejde psát lehce, nad povídkama musí člověk přemýšlet, aby měly hlavu a patu, aby splnily podmínky zveřejnění … Píše je dýl, jen když je nálada a chuť … Nejsme Viewegh, se ví ...

Blog jde líp … Chce jen momentální nápad …

Ze začátku jsem se snažila o erotický nádech, ale teď už nee …

Takže takhle jsem se stala blogerkou tady … :-P … Páč jsem už stará na blogování jinde … Tak jsem prostě tady :-P

A ještě sem teda vložím vzkaz opičákovi, co mě sem přivedl … „ Měl jsi fajn nápad mě ty Amíky ukázat Ty kluku jeden … Mě to tu tááááák baví … Fakt :-P “

Tak čau příště … Vaše Stony ...