Pravda má krátké nohy

Narazila jsem na internetu na zajímavý článek, který se týkal šíření nepravdivých zpráv. Nebyl to jen krátký článek, šlo o velmi podrobný rozbor s mnoha grafy, hypotézami, čísly, otázkami. I jen zběžně ho proletět mi trvalo několik minut.

Bylo zjištěno, že nepravdivé informace mají větší počet sdílení, déle se drží v povědomí lidí a mají větší dopad.

Z mnoha závěrů mi přišel nejzajímavější ten postřeh, že nepravdivé zprávy mají větší potenciál proto, že mají možnost být originálnější a zajímavější než pravdivé, a tím pádem více působí na emoce čtenářů. Dobře to podtrhuje citát od Marka Twaina - "nenechte dobrý příběh zkazit pravdou".

Co s tím? Jedna možnost je, že nezávislé organizace budou zprávy ověřovat, ty pravdivé pošlou dál, a ty nepravdivé zarazí. Jenže tohle spousta lidí nazve (částečně oprávněně) tím děsivým slovem CENZURA, a z toho se nám všem v "demokratických" zemích zvedá kufr. Podobná, trochu mírnější možnost, je zprávy nějakým způsobem "nálepkovat" jako prokázaně pravdivé nebo prokazatelně nepravdivé. Když pomineme technickou stránku věci, pak by mohlo dojít občas k opačnému efektu, tj. každá zpráva, která není onálepkovaná jako "nepravdivá", bude mít automaticky punc důvěryhodnosti.

Zřejmě jedinou možností je zkrátka se spoléhat na zdravý rozum a vychovávat lidi (hlavně děti ve školách) k tzv. "mediální gramotnosti", neboli učit je kritickému myšlení. Osobně myslím, že tohle nikdy nebude masově fungovat, ale nic lepšího asi vymyslet nejde. Lidi prostě milujou drby, fámy a šeptandy, bylo to tak vždycky. Ale teprve v době sociálních sítí dostává tato lidská vlastnost doslova novou dimenzi působnosti. A to platí i v tom našem blogovém amatérském mikrosvětě.

Takže až se o sobě dozvíte (případně z tajemných náznaků vyrozumíte), že jste šukali s tímhletím, támhletím, že jste ve skutečnosti dalšími pěti nicky, že máte tajemné zednářské napojení na místní adminy, pak nemá smysl proti tomu nějak zvlášť bojovat. Naopak, svou snahou o vyvrácení lží je jen potvrdíte, protože "pro pravdu se každý zlobí", a právě vaše úporná snaha "potvrzuje, jak moc se snažíte pravdu skrývat", a koneckonců "na každém šprochu..." Většina lidí si prostě nenechá zkazit dobrý příběh pravdou, i kdybyste se na hlavu stavěli.

Ti, kteří nestojí ani tak o senzace jako spíš o pravdu, si všimnou sami. Kdo se ke komu jak chová, kdo musí mít vždy navrch. Jestli ti, kdo s ním dobře vycházejí, si dovolí mít někdy jiný názor. Případně jak to s ním dopadne, pokud si to nakonec dovolí. Závěry by si měl každý mediálně gramotný člověk udělat sám, není třeba mu je servírovat na tácku. Pokud je ovšem pro něj daná skutečnost vůbec nějak důležitá.