Pátek třináctýho :-P

Přijde mi, že začal už včera ...

Vezmeme to postupně, ten včerejšek teda…

Svítí sluníčko – tak jo, vyperu si prádlo, dám si pěkně aviváž, voňavý kuličky k tomu. Pověsím. Pak má ten spolubydla hlad. Jdu mu udělat nočky se slaninou. A kde zůstane to krásně voňavý prádlo včetně mýho krajkovýho spodního prádla? No jasně, v místnosti, kde vařím – jaksi jsem ho zapomněla dát vedle.

Ale no a co, zasmějeme se tomu, jsme dáma s nadhledem – co může bejt pro chlapa víc ero, než když mu ženská „voní“ po slanince a žrádýlku, žejo? Proč by prádlo mělo vonět jenom po nějaký blbý aviváži.

Fajn, dobrý. Odjedeme si na pár hodin do práce. Sakra, není doba, kdy se žerou arašídy v tramvaji a k tomu se čumí na FBC – zvlášť na fóry. Nojo, zaskočil mi ten zasranej burák v krku a v tramvaji kašlu – co kašlu, docela obstojně se dusím, pití v kabelce nemám, proč taky, nic mi není, pít cestou nepotřebuju ...

Všichni se otočili a čumí na mě, jak se dusím – teda těch asi 15 statečných v celý tramvaji – hele a nekoukají přátelsky, vypadá to na lynč … Ty vole, asi si myslí, že jsem zavirovaná – nasazujou rukavice, půl obličejů halí do šály, na další zastávce vystupuje paní s rudejma vlasama ohlížející se na mě … Já pro jistotu vystoupím na další a počkám si na jinou tramvaj, to nepřátelský pchee se nedalo …

Zase dobrý nakonec, dojela jsem – v práci fajn pokec s kamarádkou – neviděli jsme se víc jak třičtvrtě dne, takže si jako musíme říct co je novýho … Koukám na hodinky – ty vole, ujede mi autobus co jede po hodině, když mi frnkne tramvaj tady … Beru svojí kabelku, nemám hřeben, všechno vyklopím ven, hážu rychle zpátky, šála, bunda, zamknu za sebou pracovníma klíčema, za cenu smrti dobíhám tramvaj - jsem dobrá, dejchám sice jako bernardýn, ale jedu.

Metro … taky stíhám, jsem první na autobus – selfíčko, chlubím se spolubydlovi, jak to mám v malíčku … Sedím na svý sedačce, začnu šmátrat po kabelce po klíči – taška, pytlík, deštník ... Hele ta rudá rtěnka, co jsem hledala … Dobrý, už jsem myslela, že jí sežral pes, kapesníky, náhradní prádlo – muhehe … Obaly od bonbonů a takový ty „další důležitý holčičí věci“ … Ale klíč ???…

Klid, jsi velká holka, ještě tak 15 minut, pojedeš, bude tam … Tak znova - nebudeme šátrat, pěkně to z tý kabelky vyndáme na vedlejší sedačku … Pán sedící naproti zvedá nevěřícně oči od mobilu …

No, asi nemá kabelku no … Tak jako decentně vyndavám postupně zevnitř věci ven … Ten chlap se směje a kouká co z tý kabelky tahám … Jeho poznámku, že to není kabelka, ale klobouk kouzelníka Pokustóna přecházím jen lehkým pozvednutím obočí, vypláznutím jazyka a slovy blablabla … To nečekal hošík, jen vytřeštěně zíral, dokud jsem nevystoupila …

Hele jeho chyba – já náhradní prádlo nosím vždycky … A ty ostatní věci taky potřebuju … Už jsem lehce nervozní, když to udělám asi po třetí za sebou – tu kontrolu obsahu … Vystupuju … Jdu domů, na wifinu … Jsem před vchodem, na lavičce znovu kontrola kabelky – dvakrát pro sichr …

Klíč nikde, stav cigaret nula … Tak jo … Vzdávám to, je fakt kosa … Je fajn, že na dně kabeluše byl větrovej bonbón … Tak si ho dám a napíšu teda spolubydlovi na Messenger volání o pomoc no … To zase bude keců sakra …

Nic … Asi má práci, nereaguje … Zkontroluju si vzkazy na Amíkách, začíná mi bejt zima, bonbon docucanej, arašídy už nechci … Chce se mi čůrat …

Konečně … Cink, cink … Série ošklivě se tvářících smajlíků … A chytrá odpověď „ Musíš mít klíč, byl jsem po Tvým odchodu zamknutej“ … Odepisuju, že nemusím … Ehmmm … To by pochopil i šimpanz už, že ne … Klukům to teda trvá dýl no … Po chvilce dopisování to vzdává … Jede mi odemknout … Mlčí, jen se dívá jak ty lidi v tramvaji navečer … Snažím se koukat provinile jako ten jeho pes … Zabírá to – dostanu pusu, pustí mě domů a zase jede pryč …

Do třetice všeho dobrýho … Je půlnoc … Pátek „třináctýho“ a já mám snad už vybráno …

Bezva … Teď už jen přežít dnešek … Klíč mám náhradní – přidělala jsem si k němu šňůru a středně velkýho plyšovýho panduláka … Je k nepřehlídnutí kdekoliv teď :-D … V kabelce mám vedle zbytku arašíd i pitíčko … Uklidila jsem si v ní … Hele je najednou tak lehčí – asi o 2 kila … Dávám tomu tak týden ale …

No a jak to máte Vy? Třeba zrovna takhle při pátku – a třebas i 13-týho k tomu ???