Vykouření

Šahriár seděl na zlatym panovnickym truně a čtl nahlas všecko vo Covidu-19 na Středním východu. Voblečenej byl jenom na lehko, zlatý panovnický slipy a zlatý panovnický trepky s bambulkama. Šeherezáda se před něm rozvalovala na zemi na počtářoch a ta byla voblečená eště miň, skorem jako Xantyppa. Kozeny trčely do luftu, pod břiškem vyholená šipka vokazovala do teho správnyho mista, stehniska vod sebe. Jedině zlaty panovnicky respirátory měly voba společny. No a jak se tak rozvalovala, tak se Šahriár přestal zajimat vo dení tisk a jeho zrak patřil spiš Šehině.
"Ty Šehi, viš co, tak mě napadlo, že už sem děsně dlouho nebyl vykouřenej..."
Šeherezáda hodila levym vokem skušenej pohled na našponovaný stehy na panovnickejch slipech a pak mu vodvětila: "Volečku vem si vysavač, ale nezapomeň na antibakteriální gel..."