Romantickej debil

Nikdy jsem nebyl žádnej drsńák a nikdy nebudu, ale asi snad nejsem žádnej sladkej ňuňu, i když zdrobněliny někdy používám....

Mám rád trochu té romantiky, vylézt na kopec nad město a pozorovat jak se pomalu rozsvěcí , nebo sedět na břehu rybníka a pozorovat západ slunce......

Protože na tohle paní brtníková není, zkoušel jsem najít parťačku, která by se mnou tyhle chvíle sdílela, kterou bych mohl obejmout, hrát si s jejími vlasy, hladit po šíji....

První inzerát jsem napsal asi před cca 12-15lety, už nevím přesně.....tehdy přišla jediná odpověď, dokonce jsme si domluvili schůzku.......přijela na čas, dlouhé vlnité vlasy, koženej křivák, rifle do zvonu, lodičky......musel jsem se štípnout, jestli se mi to zdá, nebo to je realita......

Večer utekl jak voda, když nás vyhodili z restaurace, doprovázel jsem ji ztichlými ulicemi k autu, klapot podpatků se odrážel od zdí domů.....

Můžu se tě držet, abych neupadla, to víš kočičí hlavy a podpatky nejdou dohromady....usmála se a chytla mě za ruku......

Část mého já byla v sedmém nebi, druhá část rozblikala varovnou kontrolku, bacha, když ti začne jít něco moc hladce, průser je na cestě.....

Došli jsme k autu, poděkovala, odemkla auto.....
Přitáhl jsem ji k sobě a chtěl políbit.....

Odtáhla se.....
Nezlob se, nic nebude....
Něco jsem udělal špatně??
Ne,jsi fajn, ale já jen byla zvědavá......
Na co jsi byla zvědavá??
Na toho romantickýho pitomce, co napsal ten inzerát.....

Nasedla, nastartovala, vycouvala z řady a s pískajicími pneumatikami zmizela v dáli

Nevím jak dlouho jsem tam stál a čuměl na prázdnou , už zase ztichlou ulici......

Jen škodolibej skřítek tam uvnitř skákal radostí...

Vidíš debile, já tě varoval, že to nebude jen tak.....