Můžete poděkovat předchozím

Přemýšleli jste, proč je tu tolik žen, které se nechtějí s nikým seznamovat? Důvody těch ostatních neznám, mohu ale sdělit ten svůj.
Z počátku mě tu bavilo mít fotky, číst komentáře pod alby, počítat denní přírůstek shlédnutí. Časem se ale vše omrzí, komentáře jsou stále stejné, čísla jsou nic nevypovídající cifry.
Kdysi jsem si myslela, že jsou mé fotky dobré k tomu, aby člověk na druhé straně měl aspoň rámcovou představu, s kým že se to tu baví, než mi došlo, že je to úplně jedno a spousta chlapů ochotně a ráda napíše cokoli (nejen napíše) i metrákovému řidiči náklaďáku, když budou myslet, že z toho kouká sex.
Kdysi dávno jsem se scházela ráda. Poznávala nové lidi, jenže každé takové setkání bylo jen zklamáním a utvrzením, že takové setkávání vůbec nemá smysl. Rozumějte, kdybych byla jako sexuální terapeutka, rozhodně bych si přišla na své. Bohužel ale má očekávání od schůzek nebyl pouhý sex a už vůbec ne za hotovost.
Marně jsem hledala někoho, s kým bych se mohla třeba navštívit arboretum, pohovořit o výstavě minerálů, nebo pohovořit o filmech dobře hodnocených na ČSFD nad šálkem dobré brazilské kávy. Ale kdeže. Když už se našel nějaký lichometník a kávu sliboval, mělo to vždy háček. Buď nepřišel vůbec, nebo přišel, ale nevypadal tak, jak sliboval (možná tomu nebudete věřit, ale pojud někdo tvrdí, že je mu 48, pošle dvacet let starou fotku a ve skutečnosti vypadá ještě hůř, než na svých 68,asi nic neklapne), nebo káva proběhla a on znenadání musel odjet do Grónska, případně se ani neobtěžoval podobnou ptákovinu vymyslet.
Prostě a jednoduše mě to schazení přestalo bavit. S každým dalším zklamáním jsem se utvrdila, že je seznamování chyba. Pravdu má kamarádka Jolana - nejlepší přátelé jsou ti, které už máš. Takoví nějací cizí, instantní, jsou jako všechno instantní, docela jedovatí. A ne, žádný valounek zlata v kupě hnoje hledat nehodlám. V hnoji se člověk leda umaže od sraček.