Ve víru touhy

Jen na malý okamžik jsem opět zatoužila milovat se v dešti, nechat si stékat letní déšť po rozpáleném těle, nechat si zkrápět rozlíbané rety a nechat se naplno pohltit kouzlem okamžiku, kouzlem prchavé touhy, nadržené vášně, která vás sžírá do morku kostí... Proč ? Protože si neumím pomoci, protože chci natolik, že nic není nemožné, že ač vím po xxxté, že nic není věčné ani touha k jedné slečně, tak tělesné pudy nedovolí s grácií odkráčet a být za dámu...naopak ve mě probudí šukézní děvku, která by se pro onoho v daný okamžik rozdala.

Cítím tvou sexy vůni, žhavé dlaně, které sis mě omotal kolem pasu, když jsem se přitiskla na tvůj klín, cítím hladové polibky s jemnou vůni nikotu, které mi tak chutnaly, cítím bezednou touhu ochutnat víc ztracena v lidskosti a porozumění jeden k druhému...naprosté pohodě sametových doteků s něžným objetím v náruči. Doteky propletených prstů s kroky vstříc společné touze, vášní se odevzdat jeden druhému, kde nic není tabu...být perverzní děvkou pro Tebe v daný okamžik s myšlenky všedních dnů, které směřují i k Tobě ve víru touhy..chtíče.. Cítila jsem to z mé strany a z tvé mnohem více. Tak přirozeně a toužebně, jak se mi vždy kamarád do deště jevil. Bez slibů na celý život, zato se slibem na příště, kterému dostojí.

Proč touha utichne ze dne na den ? Protože neumíš říct, co chceš nebo naopak nechceš ? Dost sobecké na dnešní dobu a hlavně ve tvém věku naprosto absurdní... Mám pochopení pro to co začíná i co končí, ale KURVA, proč mi to nedokážeš říct ??