Jsem rezignovanej

Už je to pár let kdy jsem poznal, že se s mou ženou naše sexualní touhy rozchází a já neměl koule na to se s ní rozvést.
To jsem ale netušil, co to se mnou udělá.

Z veselého chlapíka co by se pro všechny rozdal a pro srandu by utratil poslední korunu, je ze mě nudná, prací a svědomitostí svázaná figurka, co nemá co nabídnout ani případné milence.

A nejhorší na tom je, že si to všechno uvědomuju, ale vůbec nevím co bych s tím měl dělat.
Se ženy se stala stydlivá puritánka a to mě teda vůbec nebere a dost možná jí to dávám najevo, takže to ještě zhoršuju, ale snaha v ní probudit jakousi sexuální touhu mě stála pár let života a už to prostě nemá cenu.

Takže si uvědomuju, že já jsem ten úchyl, co narušuje všeobecně přijímáný model katolických hodnot, ale nesnesu tu přetvářku, že když jsem ženatý, musí se mi líbit jen moje žena na věky věků.

Takže můj pragmatický pohled je vlastně takový, že dva se zamilují, vychovají spolu děti a prostě po těch letech se sex stavá stereotypní a touhy směřují i k jiným tvorům než je manzel/manželka.

Měl jsem milenku, manželka milence, a to bylo krásně na světě. Jenomže to není řešení. Alespoň pro mě ne. Zase jen faleš a přetvářka. Vše muselo být tajné. Mé pokusy ji představit nějaký volný vztah, či navštívit swingers akce skončily fiaskem, tak teď vlastně pár let stagnuju, veškerou energii vkládám do stavby baráku a přemýšlím, komu ho vlastně stavím.
Tak nějak cítím, že ten vnitřní rozkol nejde udržovat navěky. Zkoušel jsem na sex nemyslet a chovat se jako že nic,ale moc mi to nejde a navíc to je špatná cesta.
A jak jsem s toho zdeptanej, tak si ani nedovedu představit že bych ukecal nějakou babu na cokoliv, navíc samou prací kolem domu se mi roztrhaly nekteré sociální vazby, tak o víkendech po večerech sedím doma s knihou. Nějak nevím, jak se urvat a nemuset brát ženu sebou na pivo, tak sedím doma.
Ona totiž když si vypije, tak začne být pěkně hnusná a všechno či jí provádím i to co jí neprovádím mít začne vyčítat což by mohlo být skvěle pro vyčištění atmosféry, jenomže na druhý den má okno a žádnou reflexi.

Takže mi jen vaří, pere a uklízí a něžného doteku se nedočká. Mi to prostě nejde. Nemůžu se překonat. Nemám žádnou vizi. Nic pro co se dál snažit být dobrým milencem. Snažil jsem se 15 let. Dělal ji to k její spokojenosti. Užívala si zájem, nadšení a mou lásku, ale cizince v posteli prostě nedá.

Chápu to a beru na vědomí, ale je to důvod k rozvodu?
Jak to chceš vysvětlit dětem? Jo víte děti, my se s mámou rozvádíme, protože máma je úplně normální katolík a já beru nevěru jako něco přirozeného, což není, ale jenom proto, že jsou lidi pokrytci?

Nevím. Asi toho nechám ještě pár let vyhnít.