Srdce a kosti

Žena a muž,
bludný Holanďan ve dvojím provedení
na dlouhé dovolené,
svobodní,mohou jít,kam je napadne.
Žena a muž
cestují spolu za sluncem,
pryč z toho šedivého,prašného severu.
V Christ Mountains,
na poušti pod horskou soutěskou v průzračném horkém vzduchu chvěje se a září
oblouk duhy.
Žena a muž
bezmála na konci sil.
oblouk duhy,
oblouk milostné zápletky,

Myslet na minulost,
dívat se zpátky
škvírami nedovřených dveří,
to je trýznivé.
Dva lidé se vzali.
Sám akt byl urážllivý,
nevěsta šířila kolem sebe neklid,
hořela studem,ponížením.
Tohle drama mohlo mít jakýsi vliv na docela jiného muže s dívkou po boku.
Oblouk duhy,
oblouk milostné zápletky,
jeho ruka v jejích vlasech a láska jako zachvění,
jako blesk z čistého nebe rychle uniká.

Řekla:
Proč nejedem dál celou noc?
Probudili bychom se až v Mexiku.
Pro mě je Mexiko jak sen.
Proč tady jsem a pro koho?
A proč mě nemáš rád?

Řekl:
Prostě proto,že svět nefunguje holka.
Mám tě rád jak umím,holka.
Mám tě rád.

Otočili auto těsně před cílem a vrátili se domů.
zase jsou mezi známými,
zase jsou ponořeni v debatách a klepech,
v šedivém prachu,
v neklidu a ponížení.
Budiž jim útěchou,
že oblouk duhy se tam v poušti pořád ještě chvěje.
Budiž jim útěchou,
že oblouk milostné zápletky
čeká,kdo ho vzklene.

Spojte dvě těla,pevně,
aby se dotkla srdcem a kostmi.

To se nedá přežít bez úhony.

Paul Simon

Napůl jsme pořád jinde,jenom nevíme kde............