Pondělní rano

První co v pondělní ráno slyším je nesnesitelné kyberneticke kokrhani, které mám nastavené na budíku, natahnu se rukou po svém mobilu, abych jej vypnul, ale díky ospalkum v očích místo na mobil dosáhnu na hrníček se zbytkem čaje z vecera a rozleju ho po zemi. Víčka mi těžknou a každá buňka v mém těle krici:'' ještě okamzicek zůstaň v posteli, zavrtej se do perin'' ale bohužel práce už čeká a já na tom už teď s časem nejsem nejlépe, už tak jsem ležel déle než si mohu dovolit. Vstanu tedy a zjistím, že mám ještě méně času než jsem si myslel. Navleču na sebe džíny tak rychle, že je divné, že tření o nohy džíny nezapali zuby vyčistím jen tak na rychlo, aby mi nesmrdelo z úst a vylitnu z bytu do auta nadzvukovou rychlosti. V práci jsem pozdě, nedá se ničemu divit když každý řidič omezení na 50 km v hodině chápe jako 30ku. Kolegova mají výraz typu 🖕 děláš si prdel že sis dovolil přijít o 5 minut pozdě!! ? 🖕 A to se stejne 2 hodiny kafickuje než se začne něco dít. Práce v pondělí se táhne a vůbec to neutika, člověk je ještě z víkendu takovej vykydlej a když se něco může posrat posere se to (murphyho zákon). V práci zůstávám pravidelně déle, je přeci pondělí, to co se neudělá v pondělí se bude dodělávat v pátek po práci říká náš náčelník(boss). Po práci přijdu domů a vybaluju věci po víkendu stráveném klidový režimem a těším se do postele. Nesnáším pondělky a lassagne dej sem 🤣 Která kočka jsme xD