Pták..

Tak nějak jsem za posledni měsíce vypozorovala, že když je mi nějak smutno nebo mám divnou náladu, objeví se. Nějaký dravec na obloze. Krouží, hledá, pátrá z té svoji výšky. A je u toho nádherný. Ladné pohyby.. vznešené..Teď mi přímo kolem okna létá poštolka.. Jako by mi těmi svými akribatickymi kousky něco chtěla říct.. Třeba, že mám tu svoji dušičku taky nechat víc létat, dát ji větší volnost?? Svobodu? Ubrat z povinností, z musů ?? Uvidím, je totiž hodně urputná, tak ji poslechnu..trošku pro začátek..