pissing

Jednou jsem řekl své bývalé přítelkyni Janě: "Víš, co by bylo zajímavé? Kdybych ti vypláchl měchýřek vodou, potom bych tě napustil ovocnou šťávou a ty bys mi při lízání píči učůrávala do pusy."
"Dobře," souhlasila bez velkého váhání, "můžeme to zkusit."
Dvakrát jsem jí vypláchl močák a potom ji napustil pomerančovým džusem, až se jí z toho chtělo močit. Sotva jsem jí začal lízat poštěváčka, ustříkla mi do pusy a přitom šeptala, že něco tak nádhernýho ještě v životě nezažila. Hned nato jsme to taky zkusili obráceně, jaké to bude, když jí při kouření ptáka budu čůrat do pusy. Hned jsme poznali, že obojí má něco do sebe.
Příští den jsme se, doslova utlučení mnohačetnými orgasmy váleli v posteli a prohlíželi si pornočasopisy, když Janička povzdechla, "to je hrozný, už se mě chce zase čůrat a nechce se mi běhat na záchod... jestli chceš, můžeš mě vycévkovat."
"Uděláme to jednodušeji," řekl jsem. Přisál jsem se jí k rozkroku a zamumlal: "Vyčůrej se."
"Opravdu? Ale to už není žádná šťáva..."
"Jen se neboj a pusť to."
Vychcala se mi do pusy a já to statečně vypil. Nebylo to tak hrozný, vlastně jen teplá voda. Navíc od milované bytosti. Normálně bych moč asi pít nemohl. Nenašel bych v sobě ani sílu provádět onu klasickou doporučovanou urinoterapii.