Bude to zhruba rok, co jsem se vrátila na amatéry. Vlastně to byl už druhý návrat. Kdysi jsem sem chodila za dob studií. To jsem se i scházela s muži odsud. Z dnešního pohledu musím říct, že jsem byla fakt střelec. Dnes jsem starší a rozumnější (alespoň v to doufám). Nicméně už tehdy jsem tu poznala pár přátel se kterými jsem v kontaktu i dnes.
V roce 2015 jsem se vrátila poprvé. Ležela jsem tehdy doma v posteli po operaci. Dva měsíce byl můj největší výlet trasa koupelna – postel. A strašně se nudila. A pak mě napadlo, že mám roky zapomenutý profil na amatérech. Profil byl z nějakého důvodu smazán, ale to nevadilo. Založila jsem si ho znovu. A tak jsem tu trávila čas povídáním si s různými lidmi. Rozšiřovala si obzory. Když jsem se začala vracet víc do běžného života, měla jsem na amatéry méně a méně času. Až jsem sem přestala chodit úplně.
Před rokem, shodou mnoha okolností, jsem sem znovu zavítala. Zjistila, že tu mám nějaké nevyřízené vzkazy. Tak jsem odepsala. A měla jsem chvíli čas, tak jsem vlezla na chat. A najednou jsem mluvila s lidmi. Jenom tady člověk může ve třech větách přejít od sexuálních preferencí ke klimatické krizi a k receptu na knedlíky. A to mě strašně baví.
Do jisté míry za to může anonymita, kterou poskytuje internet, ale lidé jsou tu otevření. Najdou se i výjimky, ale ty se najdou všude. Našla jsem místo, kde můžu být sama sebou a nikdo mě nesoudí. A jsem za to ráda.