MDŽ - opuštěná

Při mém včerejším cestováním Prahou MHD jsem si různě všímala lidí, kteří měli v papírech zabalené květiny, jednalo se většinou o opravdu jednu " kytku" v neprůhledném papíru, ovšem co mě jako první pak přinutilo se nad tím trochu pozastavit, byl fakt, kdy jsem si uvědomila, že jsou to muži kdo ty květiny v ruce drží...

Od mladých až po staré, dokonce pán nesl i čtyři.. No a jak jsem právě na tohoto pána koukala, přemýšlela jsem, kdo má dnes svátek, dokonce mi tam naskočila i myšlenka : " dostávájí muži třeba také kytky..." no - to ta má hlava vykouřená...proč ne i takovýto nesmysl...:-)

Každopádně kdo má svátek jsem si nevzpoměla a měla to tak pomotané, že chvíli jsem si říkala "ženské jméno a pak zase mužské" . Postupně jsem téma květiny vypouštěla,... než jsme jeli kolem něčeho, kde mě jasně trklo do očí "MDŽ" A hurá, záhada vyřešena.. Ano ihned navazovaly jiné hloupé myšlenky,jako slaví se to vůbec? je to tedy dnes? a jak to je s tím, že spousta lidí má tento den spojený s komunistickým režimem...? mám přát? a mně?...

Za chvíli bylo čisto a já na to nemyslela,než jsem u kamaráda potkala jednu moc mladou slečnu s kytkou..."hm....tak ona dostala..."

a já? ne..né že bych toužila po nějakém MDŽ,to ne,jen si přitom člověk opět uvědomí jak je vlastně sám a opuštěn jako já...protože nemám vlastně ani s kým o nějakém MDŽ polemizovat,natož snad od někoho dostat něco.. což bych asi odmítla,protože smysl tohoto dne mi docela uniká a já ho ani honit nechci,poslední dobou si tu samotu nějak víc a víc uvědomuji a už z toho nejsem free a happy.....