Ona neví, že víš

že já vím.
Aneb ženská rivalita.

Kdysi jsem četla článek v Reflexu o manželce, tedy o jedné z manželek fotografa Saudka, že Sára, se kterou má taky kopec dětí, je nesobecká a dokonce donese milence snídani do postele.Tenkrát mě docela zajímalo, jaké to je?Chovat se takto k milence? To nemůže mít přece v hlavě v pořádku! Ale může.Já se svou nevyléčitelnou
žárlivostí bych asi zvládla to kafe ještě přinést, ale nejsem si už tak moc jistá, že by ještě bylo komu.

Byl o tom celovečerní film. Něco jiného je ale život bohémského fotografa, kterému to nepřijde a ženy mu kvůli fotkám skáčou samy do náruče a něco jiného, když jde o dvě neobyčejně obyčejné ženy.

Podle slov nej kamarádky : Hele ale na vorvaně se fakt žárlit nedá:-D A je úplně jedno jestli je z vysočiny nebo z Prahy.

Pak jsou jen dvě možnosti. Ta první, že se z nich stanou kamarádky, ale v to moc nevěřím, protože jak jde o chlapa, který samozřejmě nejde rozpůlit, tak sice mohou nahodit masku přátelství a pokřivený úsměv ale stejně bude falešná a nevydrží to.

Já jsem si něčím podobným prošla před deseti lety kdy zmíněný společný výtečník stíhal jezdit za oběma, bydlely jsme ale kousek od sebe.

Mě to bylo podezřelé když mi pípaly sms vždy tak s půl až hodinovým zpožděním, ale říkala jsem si, je to normální, je špička. Miláčku trčím před pisáreckým tunelem za chvilku jsem u tebe. Z chvilky se vyklubala čtvrthodina, a někdy i skoro hodina.

Pak šel s pravdou ven, že je ještě jedna.

Pokračovalo to samozřejmě naschvály typu Pomsta je sladká těmi nejroztodivnějšími způsoby, jaké umí vymyslet snad jen dvě ženy, které bojují o jednoho muže. No muž, my byly starší jemu bylo v té době bylo asi 22.

Pak se to celé nějak zklidnilo a postupem času jsme se vzájemně všichni tři přidali na sociální sítě, které byly ještě v začátcích a začali jsme spolu opatrně komunikovat.

Dnes má dotyčná kupu dětí a dokonce dvojčata, nikdy jsme se neviděly jen si vzájemně napíšeme co je nového nebo když potřebuje nějakou radu. a onen společný milenec je sám ale on má ještě na vše dost času :-)
A shodly jsme se na to že je divnej a vždycky byl a je klid.

A kdoví, nikdy neříkej nikdy. :-))