Dokud nás smrt nerozdělí

Pomalu se plíží po schodišti jako zloděj. Je středa něco před půlnocí a v domě už vše spí. Ona ne.

Schody mírně vržou, musí pečlivě našlapovat bosky, je jich přesně sedmnáct, to ví naprosto přesně když po nich sjela jako malá holka po zadku a dodnes má v levé půlce třísku. Každé neopatrné šlápnutí má za následek nepříjemné vysvětlování staré paní bytné.

Už jen dva vrzající schody a je venku. Noční vzduch ji probere a dvě blikající hvězdy na obloze. Ta větší má okolo sebe nějakou šmouhu. Zajímají mě už jen dálkový světla, který na mě poblikávají.


Baf!! Jsi debil??? Nechalas mě tady čekat skoro patnáct minut. Miláčku, lásko pojď mrdat. Kočenko já už nemůžu a a zajede mi rukou do kundičky.Je celá ulepená od šťávy. Přimáčkne mě na zěd a hrubost omítky se mi vryje do zad. Taky moje nehty ryjí stopy pod lopatky. Pusinko, neškrábej víš, že to nemám rád.Sorry, ale musím.Ženský si tak prostě značkujou. Po ani nevímkolikátém orgasmu jeho HLADOVÝM JAZYKEM V MÉ MOKRÉ KUNDĚ SE SVÍJÍM JAK ČERVÍK NA UDIČCE.

Udělám tě tak, TAK ŽE NEBUDEŠ MOCT ZÍTRA CHODIT A POLEZEŠ PO ČTYŘECH. Skoro se mu to povedlo.

MEZI ŠUKÁNÍM ZEZADU utrhne něžný květ topolovky a vetkne do vlasů. Kupodivu drží.Jsi špinavá bloncka víš to? Tak špinavá jsem pořád od hlíny, to je fakt, ale bloncka to nevím. Myslel jsi špinvá děvka, takový máš rád s rozcuchanýma vlasama a neupravený živočišný s bobrem./Ještě mám co dohánět/.

Prstí mě jako o život pak se svezeme oba na chodník a mrdáme a mrdáme. Mokrej orgáč jinak to nemohlo dopadnout.
¨
Jde mě doprovodit pře domovní dveře, ještě s rukou v mé kundě a jazykem v puse šeptá.Děkuji miláčku. Zítra přijedu dřív.

Něco má táhne nahoru k nebi a tam krásná červencová noc a tuny hvězd.Jen jedna bliká o něco víc a má kolem sebe šmouhu. Kometa jako svědek. 22-23/72020