Zpoždění

Vážení, chce se mi zase blejt, po té co někteří vypotili pod jedním blogem......
Jeden blog......napsaný v nějakých emocích, se rozpitvá na molekuly a potom se dá autorce náležitě sežrat....

No nic...., ale na všem se dá najít něco pozitivního......
Třeba si někdo uvědomí, že domlouvat si schůzku, kdy úspěšnost je sotva 50%, není nejlepší nápad.....pak jsou zklamání, nedorozumění....

Alespoň já se to naučil a i když se snažím ve všední den posunout hodinu setkání na dobu pozdější, aby úspěšnost byla už 90%, stejně říkám, že to není na tuty, že kdyby něco, zavolám.....a bez mobilu už nechodím ani na wc....

Ale vzpomněl jsem si na jinou věc...nebo událost, jak chcete....

Byla dušičková neděle roku 1989....dopoledne měl přijít pan zedník položit dlažbu do verandy, odpoledne jsem měl jet za slečnou , budoucí paní brtníkovou, což v tom okamžiku ještě nebylo právě úplně jasné a měli jsme se o tom celkem vážně pobavit.....

Zedník přišel, přišel o hodinu později....
Namíchal jsem beton....a už to jelo......přišel čas oběda.....pan zedník, že si skočí na oběd, potom to doděláme.....
A doprdele...plány se začínají hroutit...naši odjeli na dušičky, takže není kdo by za mě zaskočil, pokládka se dodělat musí....a dát vědět jedné slečně, že přijedu později, není jak....
Vzteky a bezmocí, s vědomím obrovskýho (pro mě tenkrát jo) průseru, okusuju násadu od lopaty...

Konečně hotovo.....tvl, ona už čeká a já ještě ani nevyjel.....
Počítám v duchu, kdy dorazím....tvl, necelý dvě hodiny zpoždění....tak to je mezi náma konečná, doprdele, doprdele...
Přesto vyjíždím....co kdyby přeci jen.....
Těch 80km zvládám za hodinu....na tehdejší dobu slušný výkon, řekl bych...
Zajíždím na parkoviště.....
Tvl, ona čeká.....ona na mě čeká přes dvě hodiny, zmrzlá....ani vynadáno jsem nedostal....
Ona tajně věřila, že přijedu....já tajně věřil, že bude čekat.....tehdy jsme si řekli, že by jsme měli bydlet spolu, aby jsme si tyhle nervy mohli ušetřit.....

Mě tenkrát ani nenapadlo, že bych nejel, že bych se na to vyprdnul....prostě musel jsem se jet přesvědčit pro klid svědomí, jestli na tom parkovišti na mě nečeká.....