Cizí představy a touhy

Kdysi dávno se mě jeden z mých prvních milenců ptal, jak bych si představovala dokonalý sex. Ve smyslu, co bych jako chtěla zažít. Do té doby jsem nad tím nepřemýšlela, co bych měla chtít? Stačilo, když jsme byli spolu.
„Přece musíš mít nějakou představu“,naléhal.
No, nemám. Sdělil mi svou představu - ani ne tak čas, míst a způsob koitu, jsko spíš pocity - že by si přál takovou noc, která mu změní život (asi se mu to nepovedlo, zatím nemají děti).
Vzpomněla jsem si na toto jeho přání o tři roky později, tak nějak se vyplnilo mně.
Mockrát jsem tu četla o tom, jak někdo někomu vyšukal (nebo chtel vyšukat) mozek z hlavy.
Nebo sex plný akrobatických kousků a poloh s Kamasutry.
Nic z toho jsem si nepřála a přesto zažila.
Terry Prattchett napsal, že v pekle mají oddělení, které má za úkol plnit přání doslova tak, jak si to někdo přeje, ale aby to byl přesný opak toho, co doopravdy chtěl.

Člověk si musí dávat pozor nejen na svá přání, ale i na ta cizí.