Den očima zubního nervu

Já to sem prostě musím dát. Zoufalé ženy dělají zoufalé věci. A mě se uleví. Teda ASI.

Vím že toto téma je napřesdržku, protože jde o hubu, teda vlastně o zuby.Kokrétně o jeden. Sedmičku vpravo dole.

Jak je známo, zuby bolí nejvíc o víkendu večer a když je zubař na dovolené.

Byla by to neděle jako každá jiná. Kdyby.

Umyla jsem ti ty BEZSEMENNÉ HROZNY. O pár sekund později, KŘUP.
Následuje silná několikavteřinová bolest. Na první zkontrolování jazykem se zdá být vše v pořádku. Na ten druhý s hrůzou zjišťuji kus chybějící sedmičky. Ale nebolí a to je hlavní.

V pondělí ráno už sedím po předešlém dotazu na fb arabského pana zubaře, zda není na dovolené s jeho odpovědí:Ne. můžete klidně přijít ráno jsem v praXI. A končil slovem DĚKUJ.

A to zas fakt děkuji panu Bohu po dvacetiminutovém intenzivním ježdění po nervech zubu. Fakt lahůdka.Kdo nezažil neví jak se má luxusně. Jednu chvilku jsem dokonce myslela, že mi z hlavy vypadnou oči a projdou se po ordinaci.

Pokud si tady někdo myslí, že tím to vše skončilo, je na omylu. To byl teprve začátek. Milý nerv a jeho bratři,. protože ta svině sedma má asi čtyři kanálky se na mě domluvili. Uplně slyším, jak si řekli. Tak teď ses smála ty nám /nevím o tom/ tak teď se zas budeme smát my tobě. Akorát já za to fakt nemůžu.To pán s vrtačkou.

Paralyzována bolestí a vedrem připomínajícím ten den demo verzi krematoria jsem se nějak doplazila domů. Dpma v chládku v nejstudenější místnosti a držíc se za tvář s prosbou ke všem svatým včetně Ježíše u rodičů v ložnici se po pětihodinovém kurvování zub začal umoudřovat. I vnoci jsem se kupodivu vyspala. Druhý den jsem slavnostně vezla vydřiduchovi zbytek peněz a s odpovědí na otázku že žIju, jsem se vrátila domů.

Zubní nerv a jeho den.

Ráno cca 7-10, naprostá pohodička ještě jí dám pokoj dokud se ta mrcha/ já/ nenají nebo nenapije, pak uvidí. Poledne. Mžitky před očima z hladu je úterý a já do sebe tlačím nedělní oběd. Zapíjím a to jsem neměla dělat.

Už je tady zas s tou vodou, tak ji pěkně potrápíme. Teplá studená vlažná, všechno fuk, A copak to tady máme ? Zmrzku ? No kdo chce kam. Pět hodin. AAAAAAA já tě varoval, nelez sem s tím studeným. Devět večer se válím doslova po zemi. Vychytávka kdy si lehnu na druhej bok, aby se odkrvil ten se zubem, ale moc nezabírá. vysíleně usnu na hromadě hader s medvědem pod hlavou.

Jedenáct večer. Proberu se z komatu a dobelhám na lože. noc v klidu, zub jakoby nebyl.

Tento scénář se opakuje 12 slovy dvanáct dnů.S tváří zkřivenou bolestí tatktak stíhám práci i domácnost o zahradě ani nemluvím, metrák hlíny na odnesení na záhon kde patří fakt počká.