Sounding neboli zasouvání

Tento článek je především pro zájemce o tuto praktiku, pro ostatní může způsobit pohoršení až šok s trvalými následky. Podstupujete riziko pro své zdraví. Čti až do konce. Neexistují poloviční řešení. Pak mi brečíte, že vás to pálí a bolí, že jste nedezinfikovali nebo nemazali gelem. Pokud nechceš, nečti. Pokud čteš, tak já to říkal.

K této praktice jsem přistoupil po nastudování podkladů dostupných u nás, v zahraničí a věřte, že jde o techniku starší než 2000 let. Řada lidí základ této techniky podstupuje v rámci urologických zákroků, dospělí při ní brečí bolestí či jinak nehezky reagují, tak proč se trochu pomalu nepřipravit.

Název je trochu matoucí, nejde o hudbu, ale o zasouvání sondy do močové trubice. Zasouvá se do močové trubice. Začal jsem s tím před 14 lety. Myšlenka byla, že když dělá zasouvání něčeho do těla potěchu ženě, proč by to netěšilo i mne. Druhý motiv bylo povídání stařečka, jak ráno vyhlíží u chaloupky na vesnici sanitku, aby jej odvezla na vycévkování na středisko, tak abych neskončil jak on a nemusel na nikoho čekat. Na začátku je to takovéto vzrušení z něčeho co vás ohrožuje, co se nedělá a co vám může i ublížit. První sondou byl ohnutý slabý drátek, který jsem zasunul postupně až takových 10 cm do hloubky. Pak následovaly různé hračky, asi nejoblíbenější byl nabarvený husí brk určený pro rybáře. A jak se píše v urologických brožurách o zraněných pacientech, tak přiznávám, že i skleněný teploměr. To hlavně nikdo nenapodobujte, jsou bezpečnější materiály. Nic se mi nestalo, ale občas to může někomu prasknout a asi z toho bude ošklivé zranění uvnitř vašeho těla. Pro další roky jsem zkoušel hlavně cévky, hadičky, ale jelikož mi cévky nevyhovovaly, protože jejich otvory jsou ostré a často při zavádění trochu poranily tkáň v močové trubici, tak jsem je přestal používat. Z hadiček pro začátek byla nejlepčí 3mm tlustá ze savičky pro odsávání nosních hlenů kojenců, kterou lze koupit za pár korun v lékárně. Používal jsem tu se zaobleným koncem. A vždy a všechno by mělo být čisté a používal jsem krém pro snadný průnik, většinou něco jako je indulona. Jako nejlepší a pro nejlepší pokroky se mi osvědčil obyčejný kabel. Ten co máte k počítači k myši. Měl jsem jej samozřejmě bez myši a koncovky a vymydlený. Zasouvat se musí jen neostré věci, takže kabel v polovině přehnete a tímto přehnutím zasouváte do otvoru v žaludu, tedy pokud jste muž. Znám i ženy, co si nechávají toto dělat. Pomalu postupujete podle libosti a kam vás strach nebo šířka vaší trubice pustí. Kdo nemáte odvahu nebo dost zkušeností, tak to nedělejte, hrozí vážné poranění. Někdo má problém s pálením v trubici po těchto hrátkách. K tomu jen, musíte pořádně mazat krémem, používat čisté hračky a trénovat. Trénováním sliznice zdrsní a pak už vás nic pálit nebude. Vrchol tohoto snažení je, až se dostanete ke svěrači před prostatou. Jen jeho drážděním sondou můžete dosáhnout orgasmu. Na průnik většího průměru reaguje na začátku i kapkou krve. Ale až tady jsem začal zažívat tu správnou rozkoš. Pronikat svěračem, jezdit v prostatě sem a tam nebo dokonce proniknout svěračem do močového měchýře. Další roky to je už jen o zvětšování průměru sondy. Dnes bez problému zasunu silikon 8mm až do močáku. Po dalších 15 minutách dráždění a roztahování projde i 11mm, ale to už slastí protáčím očima. Po ejakulaci ještě tak hodinku při obyčejném močení cítím ten slastný pocit z roztažených svěračů. Fakt to není pro každýho. Fakt to má svoje rizika. Občas bylo něco málo krve, ale žádný problém, abych musel k lékaři (neznalci sice nyní myslí na psychiatra, ale ani toho nenavštěvuji), nikdy žádný zánět ani nutnost léčby. O co tu jde nyní? Vycévkovat se fakt umím sám. Krom krásných pocitů ze sexuálního vzrušení je generován ještě adrenalin, cítíte bušení svého srdce z toho strachu nebo z té drobné bolesti, a to je to plus, jako když do motoru vstříknete NOX.