To nevymyslíte (retro)

i kdybyste vlastnili tu nejbujnější fantazii, tenhle příběh napsal sám život

Objevili se ne nečekaně, kamarádi od Opavy a jako každý rok, byla to návštěva milá, jedlo se, pilo se a vedly se řeči i o tom, co se událo od poslední návštěvy. Samozřejmě se i něco vypilo a najednou se Tom zeptal, jestli jsme ho viděli v televizi a dokonce v hlavním zpravodajském pořadu. Neviděli. Tak fajn, povím vám co se stalo. Alenka, jeho žena musela na jakýsi chirurgický zákrok, který si domluvila v jedné ostravské nemocnici Domluveno, v pátek ji tam odvezl a v neděli přijel, aby ji vyzvedl. Byla připravena s malým kufříkem, on si zašel na parkoviště pro auto, předjel před vchod Jak drahá nastoupila do auta tak hurá domů se zastávkou v restauraci na oběd...... Dorazili v pořádku, velké vítání a najednou se Alenčina maminka ptá : " Kde máš ten můj kufřík, co jsem ti půjčila??" A malér byl na světě. Kufřík zůstal v nemocnici u vchodu. Tak Tom se zaťatými zuby sedl do auta a vyrazil opět do nemocnice, nadšený nebyl, kdo by taky byl, a to nevěděl, co ho tam čeká. Před nemocnicí už byly policejní manévry, protože u vstupních dveří byl nalezen kufřík s neznámým obsahem. Toma přes kordon policie nechtěli pustit, pobíhali kolem pyrotechnici a dokonce nějakým muž v obleku, připomínající skafandr.... no .prekérní situace, zvlášť když Tom nosí kšiltovku a takovou zvláštní bradku, opravdu důvěru moc nevzbuzoval. Má ale docela silný hlas, už to nevydržel a tím svým hlasem se domáhal kufříku, co si jeho žena zapomněla při odjezdu z nemocnice. A bylo po manévrech, podroben křížovému výslechu, kufřík popsal přesně a policie si samozřejmě ověřila, že paní stejného jména propouštěli ze zařízení krátce před polednem. Takže ponaučení asi takové : pokud se chcete stát mediální hvězdou, zkuste to se zapomenutým kufříkem. V dnešní pohnuté době se do té televize jistě dostanete i s policejní asistencí.