Dopaminová děvka

Jak jsem pochopil,
dopamin se v malém množství vyplavuje do těla i když nám dá někdo "lajk" a mi máme lepší pocit.
Ale co takhle dopaminoví závisláci ?
Co když existují lidé, co jsou na "lajcích" závislí ?
Co když už to není o tom, že jednou za čas,
potřebujme tu pozornost, to mikro pohlazení na dušičce, to lezení do prdelky.
Ale systematicky, pravidelně a časem čím dál větší dávky ?

Nedávno, jsem na fb, k jednou příspěvky přidal jeden takový trefnější a snad i troch vtipný koment.
A ejhle tohle plácnutí do vody byla trefa do černého. A kdyby jste viděly tu záplavu dopaminu při každém upozornění na lajk, srdíčko, takové to elektronické poplácávání po rameni.

A teď do jaké míry, je to vlastně trochu falešné neupřímné, nebo přinejmenším pomíjivé ?
Já si myslím, že celkem dost. Nu budiž.
Ale proč to vlastně děláme ? No asi nám to nějak chybí, nějak to potřebujem, jsme nějak osamělí a chybí nám vlastně interakce. A do toho máme 21. století. Století elektronického života, komunikace, času.

A teď se trošku zamysleme nad reálnou závislostí a problémy s ní. A ne jen závislost na kafi, ale fakt drogy jako drogy.
Drogy udělají vlastně z člověka časem trosku, v podstatě je natolik psychický závislý, že dokáže překonat i své morální hranice a toho člověka změnit. A teď co když feťák nemá dlouho svůj fet, svou dávku ?

A pak vlezete na erotické stránky, kde pravidelně narážíte na profily, které dokola systematicky přidávají nové galerie a v profilu mají napsáno něco jako „Nikoho nehledám, jen se bavím, ukazuju atd.“ Anebo naopak, ženy dostávají zprávy typu „Chceš vidět moji průpisku ?“

Tím, nechci moralizovat, nechci vyvyšovat ani snižovat. Chci se zamyslet, jestli nejsme všichni závisláci ? Copak nečekáme, že nás někdo pochválí, že si přečte náš blog ?

Ok a teď pro mě podstatnější věc:
Způsob jakým to děláme ? TO už trochu moralizovat chci a teď nemyslím jen amíky, ale i civilní elektronický život.
Do jaké míry si stojíme za tím, co píšeme, co děláme na netu a hlavně jakým způsobem ?
Dokázali bychom to reálně odhalit, ztotožnit že jsem to já ? Že to tak myslím a dělám ?
Záměrně nemyslím „obhájit“. Obhajoba, už je statusu, kdy nemáme na vybranou, kdy se k tomu musíme nějak vyjádřit.

Ale co třeba otevřít profil amatéru a říct: „Maminko, tatínku, partnerko, partnere, kolego, děti už jste dost velké, pojďte se podívat na můj profil, tohle jsem taky já, tohle jsem napsal, tohle jsem vyfotil, tohle jsem já.“

Nebo jsme jen závisláci a dopaminové děvky ?