Osud

Když se narodíme tak nám osud rozdá karty. S těmi hrají rodiče do doby než poznají že jsme se naučili hrát. Za čas soběstačnosti zjistíme že ani trumfy nejsou dobré k výhře. Leckdy někdo nad vámi vyhraje i s plívami. Hrajete nekonečno her a prožíváte u toho plno emocí. Je to houpačka co se zastaví až jednou na konci. Jsou ale situace, které vám seberou chuť vůbec chtít začít hrát. Jste proti(a teď už vite že je to soupeř) někomu kdo vám navodil pocit že prohrat musíte a nic jiného vám nezbude. Ale právě ten osud vám je schopen dát kartu, kterou vynést nechcete, protože víte že vám byla dána s úsměvem a od srdce.