BDSM pohádka

Tento text vznikl v roce 2012, nicméně po několika návštěvách ve zdejších místnostech Submise a dominance a Zvrhle a perverzně jsem zjistil, že evidentně vůbec nezastaral.
... našeho hlavního hrdinu jsme opustili v okamžiku, kdy měl konečně tváří v tvář
stanout své budoucí subince. Kavárna, nezkušená (alespoň mu to na chatu psala)
začínající (to mu taky psala) subinka ve dveřích. On, nickem SuperDominant23cm,
zkušený (alespoň jí to na chatu psal), šlachovitý sportovec-milionář (to jí taky na chatu psal), sedí na židli u stolu a pokouší se vypadat na věk, který ji psal a na váhu, kterou ji psal. Poslední popsaná scéna byla, jak se subinka snaží
marně ztotožnit virtuální portrét chatového hrdiny s realitou osazenstva kavárny
(a moc jí to nejde). Zatím jediné, co ji upoutalo, byla ocelová pouta na opasku jednoho policisty z dvoučlenné hlídky, která se zastavila na kafčo u baru.
Musíme nicméně dodat, že očima spočinula na poutech jen na chvilku, jak se na slušnou dívku sluší (a poněkud delší dobu si pak představovala, co by s nimi všechno mohla zažít - nejprve s pouty, pak s o běma policisty). Z toho ti zkušenější z vás již vědí, že tak úplně nezkušená
asi nebyla.
Náš dominant mává rukou a pokouší se nasměrovat pozornost zmatené subinky ke svému stolu. Zároveň se usmívá tou částí těla, která je k tomu obvykle určena a zářivě žluté zuby se mu blýskají ve světle bílých lamp kavárny. Subinka se zarazila. "Je možné, že je to on? Vyjekla pro sebe. Takhle na židličce vypadá
menší než těch 195cm, ale to asi dělá to osvětlení. A na milionáře chodí divně
oblečenej. Ale co, utéct, nebo omdlít můžu vždycky" rozhodla se statečně a vykročila ke stolu.
"Ahoj" špitla subinka u stolu
"Ahoj děvko, nevíš, jak máš pozdravit?" odpověděl náš dominant.
Subinka poněkud stísněně poznamenala: "omlouvám se, ale jsou tu lidi, myslela jsem, že si budeme na začátku trochu povídat"
"Protentokrát dobrá, můžeš se posadit" odvětil velkomyslně dominant a tiše doufal, že to nepřehnal - připadalo mu, že ten osobní kontakt je mnohem více frustrující, než když na chatu popisuje svou osmnáctipokojovou vilu s rozlehlou mučírnou
"Vybral jsem si tě pro osobní setkání, abych si vyzkoušel, jak mi budeš
vyhovovat a jestli vůbec máš na to, abys mi mohla sloužit" nahodil dominant udičku, kterou si podle knihy nejmenovaného vysloužilého vrcholného politika
"Čím větší drzost, tím větší pravděpodobnost, že vám to projde" nastudoval už
doma. "Máš štěstí, protože jsem si z mnoha proseb o přijetí vybral na první
setkání právě tebe" prášil milý dominant dál, jako když Rudé právo tiskne.
"Děkuju Pane" špitla subinka, stále ještě poněkud pod vlivem představy perverzního mladého krásného svobodného milionáře, která jí byla úspěšně
implementována na chatu.
"Psal jste prosím Pane, že jste blonďák, vysoký atletický typ, 195/90 (další
míry v zájmu zachování příčetnosti čtenářek cenzurujeme. pozn. autora), tak jsem vás hned nepoznala" přecejen se odvážila rýpnout si subinka.
"Jasně, ta váha sedí čubko" odpověděl zvesela zhruba 160cm mladík barokních tvarů, sedící naproti ní. Seděla vlastně trochu i barva vlasů, alespoň do té
doby, než z nich závan vzduchu od rychle procházející servírky strhl množství
lupů, které se pomalu snášely dolů a vytvářely přitom atmosféru ne nepodobnou
Ladovým malbám. Dominant instinktivně odhadl šestým smyslem nám dominantům daným, že pokračování konverzace na toto téma by nepřineslo žádoucí efekt a rozhodl se nebohou subinku ohromit komplimentem :
"Celkem ti to sluší čubku, i když na fotce, cos poslala, si vypadala štíhlá. A
hlavně, jasně jsem ti psal, že máš poslat nahou fotku. No ale prohlídnu si tě u mě doma. É vlastně doma ne, právě mi přistavujou dalších křídlo, neměl bych na tebe klid. Pojedeme ke kamarádovi do bytu. "
Galantně nechal subinku zaplatit svůj urologický čaj a zvedl se ze židle. "jdeme děvko" prohlásil na celou kavárnu a odpochodoval ven k autu. Subince začalo připadat, že možná není všechno zlato, co se třpytí a zamyšleně chvíli studovala
šavle, pověšené na jedné ze zdí u vchodu. "házet s nimi neumím a než bych ho probodla, tak mě ti policajti zatknou" pomyslela si a vyrazila za dominantem."Musím být slušná a poslat ho do prdele venku, kde nejsou lidi"vzpomněla si na své slušné vychování
Venku před oprýskaným Wartburgem se dominant otočil a s hlasitým: "to je moje kára, vlez si dozadu na čtyři" jí přicvakl na ruce ohromná růžově chlupatá poute ze sexshopu (cenovka na nich ještě visela). tohle bylo na nebohou subinku už
přespříliš. "POMOC!" zařvala tak, až Wartburgu popraskalo zrcátko
"Lez děvko, nedělej netýkavku" koval dominant domněle stále nažhavené železo,
aniž by si povšiml, že objekt jeho zájmu už je spíše bílý vztekem.
Zničeho nic se dominant vznesl dobrých dvacet centimetrů nad zem. "To by stačilo" pronesl ledovým hlasem mladý policista. "Okamžitě jí sundejte ta pouta!
Ublížil vám ten hajzl slečno?" zeptal subinky s účastí.
"Ano, ne, já chtěla, teda vlastně nechtěla, teda nejdřív chtěla, achjoo,
bůůů"..rozbrečela se subinka přemožená pocitem zmaru, studu a naštvání nad vlastní důvěřivostí.
Policista jí sundal růžová chlupatá pouta a vytáhl svoje. "tak půjdeme" pronesl přísně. "nastavte ruce!" - dominant na nic nečekal a vzal do zaječích, zatímco poněkud dezorientovaná subinka hledící v slzách na mladého hezkého přísného policistu s pouty v rukou nastavila bleskurychle obě zápěstí.
"holka, je to tvá poslední šance, tak si ji nepokaž" blesklo jí přitom hlavou.
Mladík v uniformě ztuhnul, nevěda co s pouty, ani s očima, které jakoby o své
vůli stále obkreslovaly štíhlou subinčinu postavu.
z rohu ulice vše pozoroval starší usedlý manželský pár, který vykročil směrem ke zkoprnělé dvojici a když oba mladé lidi míjel, starší žena potichu poznamenala jakoby do vzduchu: " tak už jí ta pouta nasaď a buďte spolu štastní ty moulo!"
A to je přátelé konec pohádky.