Sám v tichu, slyšet je jen každý nádech a výdech. Černé myšlenky co se derou na povrch mi kalí jinak čistou mysl.
Sám v prázdnotě, která svou nicotou nepropusti ani jeden jediný paprsek světla. Prázdnota, která dočernuje už tak dosti černou mysl. O jediné světlo co jsem měl a co mi osvetlovalo moji cestu jsem přišel. A třeba že pravém a třeba, že je to prostě život, nikdy se s tím nesmirim. PROSTĚ NEHODLÁM SE S TÍM SMÍŘIT.
Sam v temnotě, každé světlo co je, vlastně není, a co bylo, už nikdy nebude. Světla, která zahlédnu, vlastně vůbec nejsou světla ale stíny v temnotě, které mě obklopuji a prikradaji se blíž a blíž.
Sam v neznámu, za každým rohem číhá nebezpečí, které vyčkává na můj chybí krok aby se na mě mohlo vrhnout.
Sam proti všem, sám proti světu, sám proti sám sobě.
Děkuji za přečtení a ať máte alespoň vy slunce v duši 😇