Procházka nočnim sídlištěm.

Když to na mne v noci příde, nemohu si pomoci. Zajedu autem na tmavší parkovací místo na sídlišti. Pak, po chvilce pozoravání okolí, jestli není nik poblíž, se začnu připravovat.
Nejdříve jsi převléknu vršek za své oblíbené tmavě bordové minišaty. Pak se od pásu dolů svléknu. Teď už mám na sobě jenom minišaty jinak nic. Mám ty šaty rád, a taky spousty fotek v nich v galerce....
Občas jsi ještě vezmu ňáké botičky, nebo jdu bos. Ještě jsi rozpustím vlasy, a když je v okolí klid, tak otvírám dveře. Zamknutí auta a první kroky jsou pokaždé nejisté a vzrušující. Za chvíli kráčím nocí ve světle nočních lamp. V kraťoučkých šatech a pod nima nijaké oblečení. Za každým rohem mnou projde vlna napětí a vzrušení. A někdy větřík zvedne sukénku, a profoukne pod ní... Júuu to je příjemný, a taky né úplně bezpečný. Může někdo uvidět víc než je zavhod. Ale je to báječnej pocit a takové místa vyhledávam.
Na téhle procházce jsem taky vešel do časti městského parku. Kousek uvnitř parku jsem to už nevydržel a svlékl jsem se úplně. Láka mne dřevěná lavička. Posedím, lehnu si nahej na břicho. A po chvíli rytmických pohybů si sednu. Šaty nechám vyset na opěradle a du se projít parkem úplně nahej.
Dojdu na upravovanou travnatou plochu. Porost je teď trochu chladivej, no pořád příjemnej. Sednu si, lehnu, válím se a otírám. Nádhera... Najednou jsi uvědomím kde na sídlišti jsu, a abych se raději měl na pozoru jestli není někdo nablízku. Zvednu se, ale ještě mne láká vzdálenější část parku. Tak jdu přes temnější místa a stínma. Na chvíli se pobavím na detském hřišti. A už jse přibližuju k jedný bytovce. Skryt pod stromama pozoruju její okolí. Nemůžu se ovládnout, a po chvilce už mírným během obcházím tuhle bytovku. Na druhé straně si na chvíli odpočinu mezi keři ve stinní části. Zatim klid. A tak dokončim kolečko kol baráku a už běžím parkem.
Kde jsem to zavěsil šaty?? Po běhu křížem parkem, a po chvíli plašení při hledání šatů, je nacházím a oblékám. A jdu z parku křížem přes sídliště. V minišatech. Lehnu si na trávnik, pak se projdu pískovištěm, a sednu si do něj... Pohoupám se na houpačce. No blbnu a užívám si šatečkovou nahotu.
Až jsi povšimnu, jak začínají vycházet ze vchodů občas lidi, a kolem projíždějí auta. Zjevně nejvyšší čas najít to svý. Kousek od auta měním směr. Ňáký ranní ptáče parkuje vedle. Vodjíždí, a já odomikám svůj vúz. A už jsu v bezpečí uvnitř. Vidím, po sídlišti jsem blbnul téměř dvě hodiny. Faajn.
Lidí kolem přibilo, tak místo převlečení jsi jen obléknu kalhoty, a šaty zastrčim do nich. A jedu domů. Jo tohle rád dělám. Taky to skuste. Pěknej den a akční noc přeju.