Netrpělivá

Chybí mi v posteli tvoje teplá a silná náruč.
Ten pocit bezpečí, ta nezkrotná touha.
Chybí mi do noci řešit kraviny.
Nechávat se unášet pocity, které by nás lapily..
Poslední dobou hodně špatně snáším samotu. A jako vždy, díky tomu dělám blbost, kterou si moc dobře uvědomuju.
Snažím se jistým způsobem aspoň trošku zaplnit tu samotu. Jenže s nesprávným člověkem. Nejde o to, že by ten člověk byl zlý, řeknu to tak, že při tom intimnějším kontaktu, necítím takové to.. Eeeeeeh.. Chemie. Dobře, moment, cítim, ale jen za pomoci zelené nutellky. Připadám si trošku jak ztracená. Čekám kdy už konečně přijde takové to BUM! Jenže ono furt nic.
Kolikrát se mi z toho lijou slzy do očí. Vlastně snad pokaždé, když nad tím začnu nějak víc přemýšlet.
Jo, Maruno, máš prostě zatím smůlu. Je taky pravda, že to nedělám chlapům úplně jednoduché, musí to mít totiž takové kouzlo. To už jsi v pohádce ne? Kéž by. V tomhle světě si kolikrát totiž říkám, jestli opravdu existuje nějaké ŠŤASTNĚ AŽ DO SMRTI. Chci mít chlapa se kterým budu už... Jasně, nadosmrti a s tím, že se to NIKDY nesmí rozpadnout. Věšteckou kouli prosím. Opravdu by mě totiž zajímalo co na mě život chystá, protože co si budeme.. Posledních pár měsíců je to docela bída. Vůbec totiž nemám pocit, že by mě něco nejradši zabilo. Heh. 😏
Neustále vymazávám lidi ze svého života, někdy to prostě jinak nejde. Kdo potřebuje xxxx lidí? Já potřebuju jenom jednoho jediného člověka, který je teď bůh ví kde a akorát vyčkávám, jak jinak než netrpělivě. Za hodinu konec směny v práci! Hurá. A o víkendu na ráno. 😁 ''Hurá!"
To bylo jedno páteční vyflusnutí.
Budu se snažit, aby příště bylo obsáhlejší

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
Tuhle fázi znám - důvěrně. Drsné je, když ti v ní zkříží cestu někdo, kdo ti zabrnká přesně na ty správné struny...jen proto, aby ti připomněl, že stavět štěstí na druhém člověku je cesta do pekel (může se klidně i dost dlouho proplétat mezi obláčky, ale vždycky tam skončí). Samota někdy bolí, někdy sžírá, někdy léčí, ale vždy učí. Je-li uchopena správně, učí sebelásce, po úchopu za opačný konec může následovat krásný sled školení v oboru nejrůznějších závislostí jakožto útěků od svých pocitů... Dobrá mantra pro tuhle (a ostatně i každou jinou situaci) je ta, že všechno, co se nám děje, se děje pro naše dobro :) Je to všechno škola duše...se kterou je takový trabl, že nemá přesně daný počet ročníků. Ale málokdo maturoval v pětadvaceti... Chce to klid a nechat věcem volný průběh...protože tohle stejně neuspěcháš ;)
Podle mě to připomíná tak trochu dětskou lásku, to co popisuješ.. Dětská láska je silná a nejsem si jistý jestli ji člověk může prožít i v dospělosti, protože mě se to ještě nestalo, ale chtěl bych znovu zažívat ty emoce a touhy po tom druhém. Píšeš že čekáš dlouho, ale jsi ještě mladá a já věřím že budeš mít ještě hodně vztahů než zjistíš že nikoho dokonalého nenajdeš a vše to slouží jen k ukojení tělesných potřeb, ale ne k těm nočním. Hlavně si prosím pamatuj že láska je slepá a doufám že na to přijdeš dříve než ti někdo způsobí opravdu velkou bolest, protože ta touha a namlouvat si něco že je to tak jak chceš, tě může opravdu potom bolet. Závěrem : Nehledej někoho ,,na sílu" a nech tomu čas a náhodu.
Radši se spokojíš se suchým chlebem, když ti nikdo neuvaří?
Vnímám tvé psaní, jako emoční a pocitové vyjádření.
Různé tvé pocity si říkají o pozornost i vyjádření. Rozumím tomu. Rozhodně nejsi v podobném rozpoložení sama, tohle cítí hodně lidí.
Myslím, že nepotřebuješ rady, ale třeba prostě jen pohladit, nebo obejmout a cítit, nebo i říct, že je to dobrý a bude to dobrý. Ke všemu, co píšeš je odpověď. Dobrá zpráva je, že to, co píšeš záleží na Tobě, zda se stane a jestli se bude dít.
Na to musíme přijít každý sám. Určitě ti přeji ať se ti naplňuje to, co píšeš, to po čem toužíš v hloubi své duše.
No a nakonec si tím jak chápu v práci zabila čas a možná nudu a šla si domu, takže dobrý :D
Kdybys nezažila zimu, neocenila bys teplo. Kdybys neměla povinnosti, nevážila by sis volna. Bez hladu by sis ani to jídlo pořádně neužila. A kdybys nebyla sama, pak by sis nevážila chlapa, se kterým se dáš dohromady a brala bys ho jako samozřejmost!

Takže bez ohledu na to, jak dlouho budeš sama, přeju ti, aby ti tahle samota posílila budoucí vztah.
nikdy nečekej moc.. Nebo se vždy spálíš.. Žádný vztah není dokonalý stačí jen přijmout to co máš.a trošku tolerance z obou stran. Ošklivé káčátko nejsi..a hloupá určitě taky ne.. Nesmíš hledat dokonalého, přijde to samo.