Všichni se ženou jenom jedním směrem do tropů,ke světlu a za sluncem.
Koukám na nebe,buřňáka přitahuje sever,
jakoby hledal cestu z klece ven.
Kašle na všechny teplé lužní lesy,
láká ho pustina,bílá a bez hlesu.
Doletí,zakrouží,chraplavě povzdechne si a zmrzne pohozen na ostrém útesu.
Ach,nebylo mu dobře v subtropickém klidu?
Co má pták z křišťálu,z tmy indigové noci?
Vrátit se zpátky na Krym,na Floridu....
Jenomže zdolej tuhle štreku bez pomoci!
Zbývá prázdnota a věčný nálet ptačí,
pár nelítostných skal,které jsme dobyli.
Vím co mě čeká,tahle lekce stačí.
Aý dojdu,snad tě potkám - na chvíli.
Vladimír Vysockij
Led je nahoře i dole.Kudy ven?
Odkaz není k dispozici.Páč to co vzniklo a stálo za to ve východním bloku je jen v našich vzpomínkách.