Úleva - neúleva

Znáte to asi všichni. Věčně nemáme na nic čas. Všechno pořád jen odkládáme, a pak se to nakupí, takže nestíháme. Přesně to byl můj případ. Tenhle týden jsem toho měl prostě víc. Jenže příroda je příroda a ta se ošálit nedá. Tělo si prostě žádá své a tak jsem se dneska, když už jsem měl splněno, vydal do dlouho odpíraných končin erotického uspokojení. Prostě jsem si zahonil. Ale fakt pořádně. Z původně plánované rychlovky se stal čtyřhodinový epos erotických fotek a oddalování. Výsledek byl velmi hutný a objemný a mě se nesmírně ulevilo. Střih. Uplynuly dvě hodiny a já jsem na tom hůř než odpoledne.Mé volné trencle jsou mi opět těsné a já tak nejspíš budu muset příteli podat pomocnou ruku ještě jednou. Tak si tu při tom přemýšlím a zjišťuju, že existuje nepřímá úměra. Čím intenzivnější prožitek a větší uspokojení, tím kratší interval mezi nutností tento prožitek zopakovat. Když si dám mizernou rychlovku s polotvrdým údem, tak mi to vystačí kolikrát i na dva dny. Takže přátelé končím, ať to ještě do půlnoci stihnu. Protože stejně vím, že i když to teď vypustím, zítra ráno tu budu oxidovat s ranními chutěmi zase.