Pandemie covid.

Když je doba pandemie.

Bylo to asi v Prosinci. Když byla druhá covidu a ja přišel o práci. Ztratil jsem byt a musel sem jít do nějaké levnější varianty. Jednoho dne mi na internetu vyskočila nabitka hotelu, za slušný peníze. Krásnej utelnej hotel v centru Prahy, hned za řekou. Tak sem si řekl v duchu "tak to beru". Tak sem si zbalil saky paky. A jel sem.

Vybalil sem si věci. Šel sem si prohlídnout zbytek části hostelu. Když jsem procházel místnosti tak se ve mě probudil zajímavý vášnivý vzrušující pocit. Jak mile sem si prohlédl všechny místnosti, tak sem šel zpátky do pokoje když, sem procházel kolem gredence a by tam zajimavej chlap kterej mě později stříhal ale to už je jiný část příběhu. Tak sme na sebekoukli pozdravily usmaly se atd...

Jeden večer sem šel do sprchy a nebyl sem tam sám. Když sem otevřel dveře tam stál pan "holič". A upravoval si vous. Tak sem si odložil věci šel do sprchy s pocitem chtíče až mě houplo v kládě. Tak sem si musel dát ledovou sprchu. A pak sem šel spát.

Druhý den sme se těm potkaly zase. Akorát on se koupal a já se připravoval do sprchy. Jedním okem sem ho pozoroval co tam dělá a připadalo mě jak kdyby si ho tam leštil. V mžiku sem tu myšlenku vypustil z hlavy. Odložil sem si věci. Vzal sem do ruky ručník, otočil jsem se a on stál vedle mě z s plnou palbou predemnou. Koukl jsem dolů pak na něho. V jeho tváři sem výčet pocit plný euforie a nadrazenosti s pocitem hanby. Zadíval sem se něj. A už sem mu chmatal po ocasu.

A dál to už je ve hvězdách...zbytek si dokážete domyslet. 😎