Jak jsem přišel o sebevědomí

Tak nějak mi to nedá a musím se tady vypovídat jak jsem jednou cítil ve vztahu. Bydleli jsme spolu, děti každý svoje, odrostlé. Prostě jen my dva. Člověk by si řekl ideál, nádhera. V tomto případě ovšem né vždy a určitě né často. Prostě někdy jsem se cítil jak ten největší debil, někdy jako největší prase. Řeknu si udělám jí radost-vyperu. Né, žádnou radost jsem neudělal. Přišla otázka proč jsem jako pral, když tam toho tak moc nebylo. Další případ: miláčku odpočni si já uvařím. Po obědě sice byla pochvala,ale s dovětkem: můžeš mi říct proč jsi měl na lince 20 minut prkýnko, když už jsi nic nekrájel? Přítelkyně v práci, já jsem měl volno. Vysaju teda,bude mít radost. Omyl? Zajel jsi hubicí i pod sedačku? Nezajel. No,mohl jsi si všimnout, že já tam vždycky zajedu.Kdyź jsem umyl nádobí, tak nemohlo chvilku okapat,muselo se hned utřít. Proč by tam mělo deset minut stát? A když jsem se do 2 minut po sexu nešel osprchovat,tak jsem byl čuně, protože můžu zašpinit povlečení. Takže jsem si připadal jako debil, který neví jak se co dělá a jako čuně, které zašpiní peřiny.