Nečekané překvápko

Je pátek a já jedu do kanclu zalít kytky, vstávala jsem před šestou, abych byla brzy doma a makala. Jako doma se fakt nenudim a dokonce ani na home office to uz vubec.

Je patek a pocasi takove jak v listopadu, teplomer se zastavil na deviti stupnich prsi a me se jako fakt nikam nechce.Jak se rika, psa by nevyhnal. Ale uz jsem na ceste a cestou k mhd si dokonce pobrukuji znelku z sk serialu Tajne zivoty.Mimochodem- je koukatelnej.

Nalada nabira krivku hezky nahoru a v tramvaji se koutky ust pod rouskou zvedaji, kdyz vystoupim po ulici uz temer bezim cervena necervena.

Klic do zamku, venkovni dvere bzucak a uz bezim tri patra schodu bez vytahu, druhe dvere a treti, ani nejsem vubec zadychana, jako by melo neco prijit,ale netusim kdy a proc. Pozalivam po tydnu chudaky kyticky, jsem, takovej magor do kytek ze je sem taham uz z domova, a beru to pres zasilkovnu, kde na me cekaji darecky od .....on vi -jsou uzasne a na foceni super.

Na zpatecni ceste stojim vzadu na plosine pro kocarky obtezkana balickama a koukam nepritomne z okna.
Neco mi tu ale nesedi. Podel koleji jede osobak se znamymi ctyrmi kruhy. Tramvaj zastavi na refyzi a nechava otevrene jak naschval akorat moje zadni dvere, strasne to svadi Bez ven, ano mohla bych ven, ale nez bych s tim outezkemn vystoupila Ukoncete nastup a vystup, dvere se zaviraji takze si necham zajit chut. Ridic v audi- ne neznamy- s potutelnym usmevem na tvari a slunecnima modryma brylema na cele a neustalym poklepavanim netrpelive na volant se spokojene usmeje a naznaci polibek.

Ted uz mi nechybi vubec nic. Vsak my vime.