Adonis

Moji milí,

už se všeobecně ví, že se sem přícházím především vykecat a to ve velké většině o něčem, co se sexu blíží drobnou oklikou, možná trochu víc než drobnou, spíš takovou už decentně přerostlou oklikou. Oklikou která svým vrstevnicím už v dětském věku mizela v dálce, oklikou, která by se ve světě, například žížal, blížila délce zdatné anakondy.
Takže moje texty o sexu jsou doprovázeny určitě dost frustrovanou oklikou a už tahle skutečnost předem napovídá o kvalitě možných pokusů čtenářstvo potěšit něčím, co by zaútočilo na jeho smyslnost a živočišné pudy.

Není to proto, že bych sex nerada, kdybych si ho ještě pamatovala, tvrdila bych, že naopak, sex je fajn, sex je strašně fajn. Ale praxe je mnohem zajímavější, než o něm psát. To se vždycky zapletu do koulí, kulek, ptáků, mušliček a zezadu a zepředu, navíc, tak strašně špatně každý svůj styk dokumentuju, nepamatuju si přesnou posloupnost, tak abych o něm případné čtenáře dokonale informovala, nakonec se do toho vždy výtečně zamotám tak, že mě přejde chuť na jakýkoliv zveřejňování něčeho co je stejně popsat nedá.
A zvlášť tady, kde už bylo asi všechno řečeno.. už se o to ani nepokouším.
Nechávám si svoje orgasmy hamounsky sama pro sebe, hlavně proto , že orgasmus je záležitost kterou slovy jen těžko popsat, protože to co cítím já, nemůže cítit někdo druhý.

Zpět k tomu vykecávání.
Nejsem jedna z těch žen, které by muži nějak zvlášť ubližovali. Ne, nejsem ztrápená špatným zacházením, já mám spíš potíž s tím, že mě velká část mužů tak nějak, úplně nebaví.
Že společně strávený čas můžu hodnotit jako průměr a občas se mi dostane i těžkého podprůměru (večeře v bifé nákupního centra a jiné veselé historky).
Taky návrhy "strašně tě chci, ale můžu jen kolem druhý a čtvrtý odpoledne" to potom zvažuju jestli ty strávené chvíle není lepší prožít v jiné a nebo dokonce žádné společnosti.

Já netvrdím, že to, že pro mě není muž zábavný a atraktivní je hned jeho vina. Není!
Jsem taky svoje a co někomu voní, druhému může smrdět, takovej je život. Mě taky nezbožňují všichni muži na planetě a i když to někdy bolí, ten druhý nejspíš nijak neovlivní to, jak mu voníte i kdyby třeba moc chtěl.
Ano, chemie mluví za nás za všechny a nepodfoukne jí ani náš dokonalý mozek. S největší pravděpodobností se sešli všechny chytré hlavy na nebesích a domluvili se, že náš rozmnožovací pud bude silnější než rozum, protože bysme se jinak nejspíš asi upřemejšleli, protože rozumný by bylo s nikým si nic nezačínat.

A já jsem evidentně obdařena hodně specifickými chemickými receptory, které mi k mojí smůle a hodně pravděpodobně pro blaho lidstva, nedovolí brát muže jako hrábě trávu.

Takže a to je především reakce na komentář kaktusáka (vážně píchá) nečekám na Adonise, nejsem vybíravá a příliš náročná, chci jen někoho kdo mě bude bavit a koho budu bavit já.
Když ne, nebudu ztrácet jeho ani svůj čas.