Mít ji..

Mám svou Vrbu.. Známe se už spousty let. Je to moje jediná, která ví všechno a nikdy nesoudí. Proto ji miluju. Jenže život běží a poslední roky nám nepřály mít čas jen pro sebe. Až dnes. Po velmi dlouhé době, jen ona, já a lahev vína.
A teď se vznáším na obláčku smíření, vymluvenosti, porozumění a štěstí. Už zase ví všechno. Do posledního detailu, do nejmenších podrobností i do posledního pocitu mé rozhárané duše.
Partneři, milenci, přátelé.. To všechno je fajn. Ale mít svou Vrbu, k nezaplacení..