Pod kontrolou

Pravidelné kontroly jsou nutné. Zvláště já, se svým roztěkaným přístupem k životu, vyžaduji, aby měl o mně Pán neustále přehled. On ví, že i na dálku si mě může pevně držet a kontrolovat. Protože v hlavě už mám to správné nastavení, které mixuje bdsm perverzní koktejl.

Pravidelně se mě ptá, kde jsem, jak se chovám, co mám na sobě, s jakými muži se bavím. A zajímá ho, co dělá a jak se má má kunda. Volá mi, ale jeho číslo neznám. A bůhví, jestli ho někdy budu vědět. Píše mi jen na amatérech. Nevím, kde bydlí, a kde pracuje, tuším matně. Vím, že vede lidi, má projev a chování gentlemana.

A mně to imponuje.

Hltám jeho slovní obraty a všechny ty normální emotikony, co mi posílá. Povídá si se mnou, když jsem smutná a przní mě, aby srovnal hladiny mých emocí. A možná ani to jeho jméno není skutečné. Ale potřebuju ho. Zase jsem tam, kde mám být. Svíjet se u jeho nohou a prosit ho, aby si mě aspoň na chvilku všiml.

A já vím, že si mě všimne.

Až budu stát před ním svlečená a oblečená jen do studu a budu se bát otevřít oči, abych pod tíhou oddanosti neomdlela. A pak ucítím pevný stisk na mém krku a ve druhé ruce mi na malou chvíli ukáže obojek. Zbaví mě pohledu na něj a zase mi zavře oči, když mi je překryje černou maskou. Obojek, na kterém je mé čubčí jméno, obmotá můj krk. Uslyším cvaknutí karabiny, vodítkem si mě přitáhne k sobě a zřetelně mi do ucha připomene, jaká jsem kurva.

Zase bude mít pravdu.

Minulý týden jsem žádala o několikátou schůzku s jedním mužem. Protože ten večer jsem měla opět provokativní choutky. Mohla jsem se nechat jen vylízat. Nic jiného mi Pán nedovolil. Jenže to bych se nesměla sejít s dominantně naladěným chlapem, který mě při loučení chytl za vlasy a přitáhl mě k sobě.

Sbalila jsem se a šla domů.

Ty kalhotky, co jsem si zapomněla vzít na sebe, jsem si pak za trest musela hezky live a na dálku nacpat do kundy. Pak byl teprve Pán s mým chováním spokojený.