Čubka není blbka ,-) …

Tenhle blog je vlastně reakcí na páteční blog @JohnnyMnemonic (https://www.amateri.com/cs/blog/73403/pece-o-subci-dusi) …

Blog je psanej z pohledu jeho jako dominantního muže a myslím, že moc dobře ví o čem píše. Mrkněte k němu, kdo nevíte o co jde.

Má pravdu třeba v tom, že každá Subi má nejen svý touhy po konkrétním „hraní“, ale má dokonce i city a má většinou i pořádně srovnáno v hlavě kam až chce zajít. Má nějakou hranici a většinou je na tom konkrétním Dom, kam se ta hranice posune. Jestli dopředu, anebo zpátky.

Anebo dokonce občas dojde k tomu, že když narazí na toho nepravýho – a toho spíš budeme nazývat Dominátorem, než Dominantem, tak pak třebas zamkne tu Čubi v sobě na dlouho dobu, anebo dokonce napořád.

Už jsem o tom taky psala v několika článcích tady (třeba naposledy to byl „Obojek z lásky“) a z toho chci na konec něco vložit na závěr i sem.

Johnny tam docela dobře a srozumitelně napsal to, co si převážně myslím i já a vlastně to tak taky mám.

Mám to tak, že přesně jak on napsal a jak se na tom určitě shodneme s většinou buď submisivních, anebo switch holek - určitě nehledám nějakou nonstop nucenou torturu, kterou hodně chlapů nakouká na pornu.

Tam vidí ty ztrápený obličeje aktérek, exrémní překonávanou bolest a dojdou k tomu, že vlastně ta Čubka, anebo celý BDSM je o dělání něčeho, co se tý holce sakra nelíbí …

No a to je ten omyl … Jí se to sakra musí líbit, aby přišla znova na nějaký hraní, protože si hraje zcela dobrovolně a ráda. V pornu je „pornoherečka“, která si taky vybírá, co před tou kamerou bude dělat a co ne za peníze, které dostane za svůj výkon, včetně toho ztrápenýho obličeje, jak trpí. A že většinou ne … Je to prostě jen role ...

Taky ten Dom při hraní podle mě musí sám poznat co ano, co ne a že zrovna třeba dneska nemá ta Čubi chuť na nic z toho, že chce prostě třeba jen normálně šoustat, pohladit, dát pusu.

A ten, kdo to nepozná, ten teda podle mě není Dominant, ale obyčejnej „Dominátor“ (tohle jsem taky rozebírala už v předešlým blogu, kdo tohle označení pitvám).

Takovej pak nestojí za nějaký další schůzky s ním. Nepůjdu se přeci odevzdat někomu, kdo to se mnou neumí a ví vlastně pěkný prd o tom, co vůbec ten D/s vztah je a jde si na mě vybít jen svoji sadistickou stránku, zkusit fígle z porna, zchladit žáhu, protože ho doma dusí partnerka …

Když pak jde Čubi znova na takovouhle schůzku, tak riskuje nejen to, že bude mít šrámy na těle co nechtěla, ale taky na duši … Zase přesně jak to napsal Johnny.

Ona i Čubi potřebuje svoji pozornost, pochopení, zájem o ni, potřebuje cítit ten chtíč a třeba i lásku toho Dom. Jinak se nedá podle mě přeci druhýmu odevzdat, nedá se na 100% věřit a třeba před ním stát se zavázanýma očima, spoutaná. Mít jeho ruce na krku, když ho svírá.

A nemusí se jednat o nějakou lásku až do morku kostí, ale o tu chvilkovou „malou lásku“, třeba zrovna s převozníkem, anebo s někým, koho máme jako partnera na tohle „hraní“.

Johnny má totiž sakra pravdu, že o svojí Subi by si měl Dom pečovat a mít jí jako svou princeznu. A jsme zase u tý omáčky okolo jakýhokoliv vztahu dvou lidí – zase jsem to taky probírala v jiným blogu. Bez tý v tý Čubi mizí motýlci v jejím břiše a letí nenávratně pryč ...

Život není porno … Takhle to v reálu nechodí zkrátka …

Čubka prostě není blbka … Na to by se nemělo zapomínat …

Taky potřebuje vidět v těch očích svýho Pána to, jak ji potřebuje a jak jí má rád … Potřebuje i jeho pohlazení a pusu, jeho zájem o ni …

Teď sem na závěr ještě vložím pár odstavců z blogu „Obojek z lásky“, odstavce za kterýma si i po čase stojím a budu vždycky stát.

Tady jsou:

Je také pravda, že vztahy v oblasti BDSM jsou i plné lží, kdy jedna strana manipuluje s druhou … To také znám … Kdy Vás ten druhý bere jako svůj majetek a Vám chvilku trvá, než to prokouknete – tedy pokud Vám to tak nevyhovuje … Pak se Vám třeba to odemčení Subi druhému i pěkně vymstí a na hodně dlouho ji pak v sobě zase uzamknete …

Přesto třeba doufáte a občas se stane, že narazíte na někoho, o kom si myslíte, že je zase „ten pravý“ … ten, od koho si necháte ten imaginární „obojek z lásky“ zapnout okolo krku …

Píšu z lásky … Vzájemný ...Protože třeba teď už to jinak asi nechci – tedy BDSM vztah … A hodně dlouho mi trvalo k tomuhle dojít … Neřešit hlavu, jít jednou jen za hlasem srdce, nekoukat se nalevo, napravo …

Ono to je nakonec stejně tak, že vždy si vybírá žena – jen tomu vyvolenýmu muži dává ten pocit, že si on vybral jí … A je to tak od nepaměti kluci, pánové a muži či jak všelijak se titulujete … Muž je vždy hlavou všeho, ale žena tím krkem, který jí otáčí … ,-P

YT / watch?v=xjOYcpR9abk