Co je ještě ta „HRA“?

Když jsem psala svůj poslední blog jako reakci na blog @JohnnyMnemonic, tak jsem ještě netušila, jakej to nabere dál spád a kdo a jak bude reagovat.

Jak pak napíše svůj blog @SensualS a začnou pod ním jet komenty. Jak nejen mne začne zajímat jeden z nich. A jak ten koment vlastně vysvětlí v dalším blogu @Afrodite666 a pak tam budou nějaký další motající se kolem. Pak pohled na to omílající se téma od nestranný @NekorektniPyca.

Myslím, že každej z nás by měl bejt opatrnej v tom, co podniká nejen tady na modrým webu. Zvlášť, když jde s někým cokoliv provozovat na poprvý.

Myslím, že o tom, co se bude dít ty lidi většinou předem komunikujou na chatu, ve vzkazech, zavolaj si. Třeba proběhne kafe, nějaký setkání předtím – to je nejideálnější, tam člověk vidí naživo chování druhýho a může si ho alespoň malinko otipovat.

Taky je fajn, když o nějakým setkání s kýmkoliv neznámým ví někdo z okolí a proklepne si Vás během tý schůzky hovorem a zkontroluje, jestli jste ok. Domluvíte si sos signál, že se ozve, pokud budete na tý schůzce v úzkých a ten signál použijete.

A takovej pepřák v kabelce taky není holky k zahození ,-D … myslím, že být @Afrodite666, tak dostal celej do xichtu ...

Na druhou stranu nikdy nevíte ani s člověkem, kterého dlouho znáte, protože v rámci nějakýho citu k němu přehlížíte varovný signály, jako je žárlení a majetnickej vztah k Vám … Tady vím, o čem píšu, bohužel.

Proto je fajn toho druhýho dopředu nějak víc v rámci možností poznat prostě …

To, že Vám někdo tvrdí to a to není směrodatný … Důležitý jsou reakce druhýho, on ten Dominant nebude někdo, komu na setkání s Váma těkají oči, je nervózní, potí se … Vanilka nebude ten, co Vás z ničeho nic chytí za vlasy a vynucuje si třeba i to líbání …

Mám to štěstí a musím ho asi zaklepat na dřevo, že od tý jedný špatný zkušenosti, kdy mi hodně ublížil dlouhodobý partner jsem už potkávala jen fajn kluky co věděli, co je ta omílaná „stopka“ a taky poznali, co ano a co ne. Prostě věděli, co se mnou :-D ...

Hodně se totiž celkově zapomíná na to, že každej jsme originál a co jde s jedním/jednou to nejde s druhým/druhou … A že život není to porno kluci ,-P …A taky, že dva lidi se musí sladit a to jde jen postupně, ne hned …

Je totiž krásný, když najdete někoho kompatibilního … Někoho, komu se můžete otevřít a on se otevře Vám …

Kdy ten krásnej a velkej (v mým případě i správně a akorát dominantní) chlap chce, aby se mi cokoliv s ním líbilo, kdy mi radši vyndá ten roubík i když nemusí a to jen proto, že se jinak nadechnu a pohladí mě tak něžně, že to ani vanilky neuměj … Jo – a dá mi pusu, když to potřebuju …

Tím to asi uzavřeme celý … Prostě pozor na to, s kým si jakkoliv chcete zašoustat …

No … a abych vysvětlila, co se stalo tenkrát mě a neviselo to tady ve vzduchu – tak partner mě málem ze žárlivosti utopil ve vaně – a nebylo to ani součástí nějakých domluvených aktivit.

Máte taky zkušenosti, kdy se ta „domluvená hra“, anebo i nedomluvená zvrhla a byl to průser?

Kde máte hranice „her“ a po jak dlouhý době vztahu?