To Vám neschválím

Tohle bude oficiálně mé první číslo dvouměsíčníku, a o sexu se tu nedočtete, protože jak je známo, tak blogeři nešukaj. Rozdělím to do tří částí, protože přesně o tolik se chci s Vámi dnes podělit.

Mužská impotence

Kvóty jsou hezké (pro někoho) a ženy udělají vše pro to, aby zachránily lidský život (nemám jim to za zlé, samy nám život daly), nicméně má to neblahý vliv na potenci politiků rozhodovat a přijímát nehezká opatření, která lidé ocení až v dlouhodobém horizontu. Lidé, kterými byla obhajována "neopatření" naší vlády, jsou buď očkováni, nebo jsou již svým tělesným stavem rigor mortis nevoliči. Vláda se drží toho, co neumí a snaží se stínovat impotenci v zahraničí, protože má alespoň alibi, že "ne to my, to i všude jinde". Jiní tu naopak volí jistější cestu nedělat vůbec nic, protože například v Praze by to mohlo skončit trestními oznámeními (někdy možná něco). A tak o tom před volbami budeme jen mluvit. Nejzářnějším příkladem je aktuální situace v Afghánistánu, na čež můžeme mít každý svůj názor (osobně se mi moc líbí interview s arabistou Pelikánem), která je pro mě v tomto blogu kromobyčejně zajímavá svými výstupy v amerických médiích, a náladou amerických občanů. Nejde ani tak o to, jak se k celé situaci staví dědeček z oválné pracovny (cokoliv by myslím bylo pro média i tak špatně), ale po nejnormálnějším prezidentovi zvoleném (mimochodem prý rasistickými) Američany, se renomé USA už pár let ubírá směrem dolů. Možná šlo zabránit výbuchům tím, že by se nepřipustil chaos. Ale k tomu je potřeba potence, potence rozhodnout a rozhodnutí vykjonat.

Lituju toho

Co jsem v životě neudělal, co jsem v životě udělal zle, z toho se snažím poučit. A učím se stále, aby bylo jasno :-D Zhruba rok jsem v ranním metru vídával po cestě z práce na stejné stanici, nastupující do stejného vagónu, jednu ženu či dívku, působící na mě velmi elegantně, evidentně není českého původu (netuším zda Arménka, nebo nějaká míšenka), vždy vzorně upravená, uhrančivých očí, se sluchátky v uších. A představoval jsem si samozřejmě to, či ono. Hlavně tedy, jak jí oslovit, a co ji říct. Rok jsem ji za změněné pracovní doby vlivem Covidu neviděl, a když jsem ji spatřil znovu zhruba před měsícem, tak jsem se na to již pro příště připravil. Bločkem s papírky a černou fixou. Jakmile přistoupila, tak jsem začal psát, a protože vystupuji dříve než ona, tak jsem jí před výstupem s omlouvou vtiskl do ruky papírek, na kterém stálo: "Moc se mi líbíš, jméno a telefonní číslo". Kamarádka mě po telefonu poučila, že se jí to musí rozležet v hlavě, a nakonec opravdu kolem páté odpolední přišla zpráva. Byla prý překvapena, a je "bohužel" vdaná. Já už jen odpověděl, že trochu závidím jejímu manželovi, a celou věc pustil z hlavy s dobrým pocitem, že odvaha konečně vyhrála nad slabostí ducha mého. Poučení si z toho nesu zejména také, že se snažím již nic nepřepodkládat a rovnou jít k věci. Možná se Vám líbí někdo v okolí, možná se stydíte, bojíte. Ale oslovte ho či jí, můžete ztratit jen své sny či iluze, naopak můžete získat moc hezkou realitu. Lepší než čekat, co vám kdo pošle do vzkazu (za odpověď).

Mám právo na lásku

Bylo tu pár zajímavých blogů na téma... vlastně to není podstatné. Mám právo na lásku, zasloužím si lásku, jak by se měl chovat "pán" k subínce, co to vlastně je pán a co subínka, a jak se někteří muži chovají hrozně a tak dále. A jak to ta ona snáší nebo nesnáší. Předně je stále stejné, jak tu někdo občas řeší, kdo je dominantní a kdo ne, na co si kdo hraje či nehraje. Budiž, myslím, že je to každého věc, a záleží spíš na tom, zda váš protějšek ve Vás vidí to, co chce (optimálně i to co chcete vy), a neopomenul bych i fakt, že mnohá žena si chce vyzkoušet tvrdší zacházení, protože jí to láká. A sama přitom moc submisivní není (a nebude). V pořádku, může najít muže dominantnějšího než je ona sama. A pokud něco ze zmíněného někomu vadí, je to jen jeho problém, ať si je přeci každý s kým chce a jakým chce. A pokud se muž chová k ženě hnusně. A žena s ním stále je... může se bát rozhodnout, ale je to její život. Vím, že to chce odvahu, a pokud Vás protějšek tahá dolů, a vy jste na dně, je velmi těžké se zvednout. Ale je to jediná varianta. Změnit směr, a je to jen na Vás. Ne, nemáme právo na lásku, život je boj, umíme milovat, ale kdo miluje nás, nemáme úplně ve své moci. Můžeme na sobě makat, zvětšovat množinu těch, kteří po nás budou toužit. A ze kterých si následně my budeme moci sami vybírat toho, s kým nám bude příjemně. Já si již téměř kompletně přetvořil bydlení k obrazu svému, a vytvořil doufám útulné prostředí i pro potencionální partnerku. Mám chuť zase cvičit, a poznám, zda na mě kouká žen více či méně :-) Víceméně :-DDD Každý máme v životě své priority, a já Vám všem přeji sílu potřebnou k tomu, abyste se jich pokusili dosáhnout.