Sobotní SW

V SW komunitě nejsme úplní začátečníci, ale to neznamená, že nás nic nepobaví.
Celý týden jsme v místnostech Pár hledá pár a Žena se ženou avizovali, že v sobotu budeme v jednom pražském SW klubu. Oslovovali jsme partnerské a ženské nicky, které swingers mají přímo v preferencích a reakce byly normální. "V sobotu nemůžeme, máme radši komorní prostředí, bojíme se, že bychom něco chytli... (tady je třeba podotknout, že většina píšících v textu používá češtinský patvar "by jsme nebo "by jste" - děsný).
No, dobře, ale zpět k příběhu. Dorazili jsme do klubu. Spolu se dvěma standardními honibrky, kteří se na nás před vstupem přilepili, to znamená čtyři najednou!!!!
To asi způsobilo chaos, z kterého se jinak milý a vstřícný personál za celý večer už nevyhrabal.
OMLOUVÁME SE!.
Následovalo tradiční posezení, kdy se všichni tvářili, že přišli jen kvůli žrádlu a očumování, samozřejmě jsme se přidali. Takže pořád dobrej standard.
Pak nějakým zázrakem přestalo v reprákách dusat ryze asexuální techno a vystřídala jej salsa a bachata. To moje láska miluje, takže hop... a byla na tyči. Oblečená v síti, trčící bradavky venku a tančila, jak bohyně. To samozřejmě nasralo většinu přítomných dam, takže se tvářily kysele a začaly napomínat svoje chlapy, aby nečuměli, že doma mají dost.
Honibrci čumět mohli, takže čuměli, jak joja. Pořád všechno je v pořádku.
Pak jsme se bavili tím, jak honibrci zoufale vyrážejí za každým párem, který se rozhodl navštívit i další prostory klubu. Když jsme se pro totéž rozhodli my, tak honibrci vydráždění lásčiným, nekdy dost lascivním tancem, obsadili každou píď kolem nás a všichni se unisono dožadovali pohlazení paní. Tak jo, proč ne, žijem jen jednou.
Jenže opět standardní průser. Bylo jich tam asi šest, možná osm.... a ani jednomu pořádně nestál. Jediný, čím by byli schopní mojí lásku pocákat, byl jejich smradlavej pot.
Fajn, pořád normál, poslali jsme je do.... a vrátili se k tyči.
Láska zkoušela ukecat nějakou ženskou, když ne k mazlení, tak aspoň ke společnému tanečku. Odpovědi byly úžasný:
"Děkuji ne, vy tančíte moc profesionálně"
"Omlouvám se, ale já nejsem na ženy"
No ty voléééé, co jako čekala?
Pořád normál.
Ale teď pozor: Zápletka!
Lásku to tak nějak dojalo, až z toho upadla.... teda zřítila se jak dvojčata a vzhledem k tomu, že to bylo na dvacátý výročí útoku na WTC a byla to fakt šlupka, tak většina přítomných začala hledat protiletadlovej kryt.
TO BYLA FAKT PRČA.
No, potom jsme sesbírali střepy, zaplatili za zničenej stolek a s nálepkou totálních likvidátorů zábavy, opustili lokál.
Byla to jedna z nejlepších pařeb, na který jsme poslední dobou byli.
Jinými slovy konec dobrej, všechno dobrý.
Ráno jsme se milovali nepřetržitě tři hodiny. (Teda kecám, přestávky jsme si dávali a při nich jsme se řehtali, až nás bolely chechtáky.